Výzkum autofagie, za který japonský vědec Jošinori Ósumi získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, může v praktickém využití pomoci ke zmírnění průběhu některých nemocí, či dokonce zpomalit stárnutí. Řekl to ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší. Jméno laureáta v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut. Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 273 kandidátů.
Špatně fungující proces autofagie je spojován s řadou různých onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby, cukrovky či rakoviny. "Je možná dokonce hlavní příčinou stárnutí, protože tímto mechanismem buňky odstraňují nepotřebné a potenciálně škodlivé součásti. Když špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu," uvedl Hořejší.
Hořejší připomněl, že o tomto důležitém jevu vědci vědí už několik desítek let, na jeho detailním prozkoumání se ale začalo pracovat zhruba před patnácti lety. Ósumi je podle Hořejšího jedním z hlavních badatelů, kteří ve výzkumu autofagie učinili průlomový objev a zjistili, jak funguje na molekulární úrovni.
Na dotaz, zda by objev a případné dobré nastavení tohoto recyklačního mechanismu buněk mohlo vést k zmírnění průběhu některých chorob či jejich předcházení, Hořejší řekl: "Samozřejmě, to je realistická možnost."
"V tomto případě to může mít opravdu velký význam. Kdyby se podařilo příznivě regulovat tento děj, tak pro mě, jako už člověka staršího, by bylo úžasné, kdyby se podařilo zvrátit proces stárnutí nebo velice zpomalit," dodal český vědec. Praktické využití podle vědce zřejmě bude možné rovněž v biologii nádorových buněk. U některých může autofagie potlačovat nádor, u jiných naopak k nádorovému bujení přispívá.
