Pracovníci brněnského Moravského zemského muzea (MZM) vytvářejí s antropology podobu princezny z Býčí skály. V této jeskyni Moravského krasu našel její lebku badatel Jindřich Wankel v roce 1872. Dvacetiletá žena žila ve starší době železné a až díky antropologické rekonstrukci lebky bude známa její podoba. Lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie, řekl vedoucí Centra kulturní antropologie MZM Petr Kostrhun.
"Vytvoření podoby princezny trvalo měsíce. Vystavíme ji v dubnu v brněnském Pavilonu Anthropos, kde uchováváme originál její lebky," uvedl s tím, že busta je téměř před dokončením.
Wankel (1821 - 1897) je označovaný za otce moravské archeologie. V Býčí skále nalezl obětiště s pozůstatky 40 lidí ze starší doby kamenné. Přišel následně s teorií o tom, že jde o rituální pohřeb někdejšího velmože s četnými lidskými oběťmi. Současní archeologové se ale domnívají, že Býčí skála byla spíše místem pro vykonávání duchovních obřadů.
Většinu nálezů z Býčí skály, včetně toho nejslavnějšího, jímž je bronzová soška býčka, vystavuje Přírodovědné muzeum ve Vídni. Wankel si ale jeden předmět ponechal. Byla jím právě lebka princezny. U jejích ostatků se, na rozdíl od těch ostatních, našly různé šperky. Hlavu jí zdobily zlaté diadémy. Při antropologické rekonstrukci se ukázalo, že šlo o záušnice.
"Moc o ní nevíme. Šperky naznačují, že muselo jít o někoho důležitého. Rekonstrukce nám ukázala, že byla hezká," doplnil Kostrhun. Vědci nejprve vytvořili kopii lebky, na niž postupně vrstvili hmotu tak, aby vznikly umělé svaly a nakonec kůže.
Dlouhou diskusi vedli o barvě očí a vlasů. Nakonec dali na radu genetiků a zvolili nejpravděpodobnější variantu; hnědé oči a tmavé vlasy. Bustě neschází ani kopie zlatých diadémů.
Vedení muzea předpokládá, že se antropologická rekonstrukce lebky princezny stane turistickou atrakcí. Ještě letos by měl Anthropos vystavit obdobnou rekonstrukci kostry neandertálce. Expozice prezentuje počátky lidstva. Představuje nejen práci Wankela, ale i jeho úspěšného vnuka Karla Absolona (1877 - 1960), jenž je objevitelem slavné Věstonické venuše.
