Kyborgové jsou mezi námi. Vedle lidí s kardiostimulátory, kteří se stali zčásti stroji z donucení, jsou i jedinci, kteří nosí elektronická zařízení v těle z vlastní svobodné vůle. Jedním z nich je Jan Hubík.
S Janem Hubíkem, jedním z prvních českých kyborgů, jsem se setkal v Paralelní polis - dvoupatrovém černě omítnutém domě, který se zhruba před dvěma lety stal hnízdem geeků, anarchistů, umělců a dalších veskrze sympatických existencí. Na webu tvrdí, že spojují umění, společenské vědy a moderní technologie. Hostí třeba alternativní kavárnu, sdílejí pracovní prostor pro lidi na volné noze, kino, všelijaké výstavy atd. Hlásí se ke kryptoanarchii, což je realizace anarchistických myšlenek v kyberprostoru prostřednictvím šifrování.
Uvnitř je nábytek z dřevěných palet, u stěny knihovnička plná spisů o počítačových sítích. Na jednom ze stolů leží brožura státu Liberland. Ruku mi Jan Hubík podal vedle bankomatu na bitcoiny, za které se v Paralelní polis nakupuje. Strčíte do něj bankovku, bankomat ji slupne a přepočítá její hodnotu na bitcoiny.
Ty vám nahraje na váš bitcoinový účet. Pokud ho nevlastníte, což byl můj případ, vyplivne papírek s QR kódem, který slouží jako dočasná bitcoinová peněženka. Šestadvacetiletý Jan Hubík má ale ještě jednu možnost. Může ze svého bitcoinového účtu zaplatit mávnutím levé ruky. Mezi jejím palcem a ukazováčkem má totiž dvanáctimilimetrový počítačový čip.
* Jaké je to žít s čipem?
* Na co všechno se dá použít?
* Kolik dat se na čip vejde?
* Kolik stojí?
* Budeme očipovaní všichni?
ODPOVĚDI NA TYTO A MNOHÉ DALŠÍ OTÁZKY SE DOZVÍTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 30. KVĚTNA 2016.
