Česká egyptologie má ve světě skvělý zvuk. Postarali se o to zejména archeologové zkoumající vykopávky v Abúsíru nedaleko Káhiry. Pracují tam již 56 let a za tu dobu učinili řadu významných objevů. Mimo jiné našli nedokončenou pyramidu, hrobku egyptské královny Chentkaus nebo pohřební loď.
Koncese českých archeologů leží poblíž arabské vesnice Abúsír asi dvacet kilometrů od Káhiry. Čeští, respektive českoslovenští egyptologové na ní pracují od roku 1960. Za tu dobu měli mnohokrát štěstí a je téměř jisté, že ho ještě mnohokrát mít budou. "Abúsírské pohřebiště je poměrně rozlehlé a prozkoumána je dosud jen jeho malá část. Pod pískem se zde skrývají ještě stovky hrobek," pochvaluje si Hana Vymazalová z Egyptologického ústavu FF UK. Nejnovější nález, jímž se egyptologové pochlubili letos v únoru, je osmnáctimetrová pohřební loď.
Egyptologové ji našli poblíž hrobky neznámého potentáta. Sice se nepodařilo zjistit, jak se jmenoval, musel být ale důležitý. "Lodě a cestování po Nilu byly vyhrazeny bohatým lidem," řekl TÝDNU šéf egyptologického ústavu Miroslav Bárta. "Majitel hrobky musel patřit k prominentním členům tehdejší společnosti a mohl být spřízněn s královskou rodinou."
Královna Chentkaus
Nálezy českých egyptologů se často umísťují vysoko na žebříčku archeologických objevů, jejž vydává časopis Heritage Daily. Minulý rok zabodovali s hrobkou do té doby neznámé královny Chentkaus III. Editoři časopisu ji umístili na třetí pozici nejvýznamnějších nálezů roku (první bylo tzv. Superhenge - prehistorický monument poblíž známého kruhu kamenů Stonehenge, ovšem pětkrát větší).
Královna Chentkaus žila v pětadvacátém století před naším letopočtem a její jméno znamenalo v překladu "Ta, která je v čele svých duší". Miroslav Bárta tvrdí, že "vyjadřovalo Chentkausinu ambici stát se nesmrtelnou". Staří Egypťané totiž mysleli, že člověk má pět duší. K věčnému životu bylo potřeba, aby hrob zemřelého zůstal neporušen a aby jeho jméno bylo vyslovováno a psáno i po smrti.
První zmíněnou podmínku se v Chentkausině případě dodržet nepodařilo, poněvadž její hrob byl vykraden už ve starověku. Její situaci v podsvětí to určitě zkomplikovalo minimálně. K naplnění druhé podmínky přispěli čeští egyptologové, díky jejich práci je po dlouhých staletích zapomenutí královnino jméno znovu zmiňováno.
Dost možná si ho už přečetlo více lidí, než kolik žilo v jejím království. Chentkausina hrobka byla mastaba, tedy obdélníková stavba s plochou střechou a sešikmenými stěnami. Tento tvar připomínal Egypťanům prvotní pahorek, který se podle jejich mytologie vynořil z kosmického praoceánu a z něhož vznikla země.
O dalších zajímavých objevech českých archeologů si můžete přečíst víc v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 14. března 2016.
