Čeští, australští a novozélandští vědci zjistili, co potřebují rakovinné buňky k tomu, aby vytvářely nádory, rychle se množily a snadněji překonávaly nepříznivé podmínky. Objev může podle molekulárního biologa Jiřího Neužila z Griffithovy univerzity v Austrálii a pražské Akademie věd ČR přinést i nový pohled na důležité aspekty buněčné biologie. Tento základní výzkum by mohl v budoucnu přispět v boji proti rakovině.
Vědci zkoumali mitochondrie, což jsou energetická centra v buňkách, jakési buněčné "mikroelektrárny" zodpovědné za tvorbu energie. Mitochondrií může být v buňce i několik set. Za průlomový vědci považují objev, že mitochondrie mohou samy přecházet z buňky do buňky, a tím umožnit vznik nového nádoru. To dosud podle nich nikdo nezjistil.
Vědci v laboratořích vyrobili pokusné nádory. Jejich buňky vnesli podkožně experimentálním myším. "Nádor začne u myší vznikat tak, že buňky s nefunkčními mitochondriemi 'ukradnou' dobré mitochondrie z okolních buněk," popsal Neužil, který je vedoucím výzkumu. Objev ukazuje na fakt, že rakovinné buňky jsou schopny získávat mitochondriální DNA z jiných buněk, zřejmě mezibuněčným přenosem.
Když ale mitochondrie ztratí svou DNA, nemohou se rakovinné buňky dále množit. "Ukazuje se, což zatím nebylo zcela jednoznačné, že energie vytvářená pomocí mitochondrií má zásadní vliv na to, aby maligní buňky mohly vytvářet nádor," uvedl Neužil. Z objevu vyplývá, že pomocí malých speciálních molekul lze "zaútočit" na mitochondrie rakovinných buněk a jejich DNA, a tím potenciálně potlačovat nádory.
Výzkum funkce nádorové buňky, který by v budoucnu mohl přispět k léčbě rakoviny, zveřejnil renomovaný časopis Cell Metabolism. Podílel se na něm vědecký tým z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, Griffithovy univerzity v Austrálii a Malaghanova ústavu v novozélandském Wellingtonu.
Výsledek výzkumu přenosu mitochondrií hodnotí velmi pozitivně i buněčný biolog Zdeněk Hodný z Ústavu molekulární genetiky, stejně tak uveřejnění ve světově uznávaném periodiku. "Je to velmi prestižní záležitost. Cell má jeden z nejvyšších impakt faktorů. Má spoustu specializovanějších časopisů, jedním z nich je i Cell Metabolism," řekl.
Výzkum a vývoj některých látek podle Neužila financuje český investor, který se zabývá podporou vědeckých projektů týkajících se nádorových onemocnění a které by mohly být využity k léčebným účelům.
Molekulární biolog Neužil se zabývá biologií nádorových buněk. Jako první na myších ukázal na souvislost analogů vitaminu E a jeho protirakovinného účinku. Díky tomu se připravují klinické testy pro pacienty s obtížně léčitelnými typy nádorových onemocnění.
Čeští a australští vědci zjistili, proč mohou buňky tvořit nádory
Věda a technika
28. 1. 2015 19:24Ilustrační foto.
Autor: ČTK Foto: Shutterstock
Další čtení
Provozovatel ChatGPT dostal v Itálii pokutu 15 milionů eur kvůli osobním údajům
Věda a technika
20. 12. 2024
Objevte zábavný svět LEGO® Super Mario™ s interaktivními stavebnicemi
Věda a technika
20. 12. 2024
LEGO® Sonic the Hedgehog™: Akce, rychlost a nápadité hraní v nové dimenzi
Věda a technika
18. 12. 2024