Vědci objasnili způsob, jímž substance vyráběná z jihoamerické byliny navozuje příjemné pocity. Výzkum by mohl v budoucnosti pomoci lidem, kteří jsou na kokainu závislí.
Účinky drogy zprostředkovávají takzvané gliové buňky. Tvrdí to výzkumníků vedená Alexis Northcuttovou z univerzity v coloradském Boulderu v časopise Molecular Psychiatry. Gliové buňky jsou zvláštní buněčná třída, o které si vědci dlouho mysleli, že existuje jen, aby poskytovala asistenci nervovým buňkám. Gliové buňky obklopují neurony a drží je na jejich místě. Vedle toho je od sebe elektricky izolují a vyživují. Pokud nějaký neuron odumře, odstraní ho. Ničí také nepřátelské bakterie a viry.
V poslední době vychází najevo čím dál víc jejich nových funkcí. Zdá se, že ovlivňují i zpracování informací neurony. Kokain působí na receptor na povrchu gliových buněk jménem TL4. Receptory jsou čidla, jimiž buňka zjišťuje, jaké chemikálie jsou v prostředí okolo ní. Když se setkají s látkou, na kterou jsou vyladěny, spustí kaskádu chemických reakcí. Ta obvykle vede k nějaké změně v chování buňky.
Uvolňování dopaminu
Pokud se na TL 4 přilepí molekula kokainu, vyvolá podle Northcuttové a jejích spolupracovníků v gliové buňce reakci, která připomíná zánět. Ta způsobí, že se nervové buňky aktivují a začnou vylučovat dopamin. Tento nervový přenašeč se za běžných okolností uvolňuje, když mozek odměňuje sám sebe. Má za úkol motivovat nás k z evolučního hlediska zásadním činnostem, jako je rozmnožování nebo třeba jídlo.
Neurovědci už před časem zjistili, že kokain blokuje schopnost nervových buněk znovu odstraňovat už jednou uvolněný dopamin, což prodlužuje jeho účinky. K vysvětlení účinků drogy to ale nestačilo. Mechanizmus, který Northcuttová a její spolupracovníci objevili v mozcích laboratorních myší, by mohl záhadu objasnit.
Kokain způsobuje pocity euforie, vzrušení, jasné mysli a zvýšeného sebevědomí. Vylepšuje soustředění. Bohužel je drahý a ilegální. Kromě toho také zvyšuje krevní tlak, takže při jeho užívání hrozí infarkt. Jeho dlouhodobé šňupání poškozuje nosní sliznici. Navíc je návykový. Šance na rozvoj závislosti je u něj podobná jako třeba u MDMA (extáze).
Nadějný lék
Výzkum Northcuttové a spol. by mohl pomoci závislost na kokainu léčit. V současnosti se totiž už testuje lék, který který brání vazbě látek podobných kokainu na receptor TL 4. Jeho účinná látka se jmenuje (+)-naltrexon. Během několika málo let by mohla být dostupná jako farmakon na trhu s léky. Vědci zkoumají kokain už mnoho let 155.
Jako první ho nezávisle na sobě izolovali německý chemik Albert Niemann a italský neurolog Paolo Mantegazza v roce 1859. Kokain propagoval a sám užíval zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud. V roce 2015 je ale tato substance téměř ve všech zemích světa postavena mimo zákon.
Výjimky tvoří její nepříliš časté použití jako místního anestetika. Je ovšem možné, že se postoj ke kokainu v budoucnu změní. V současnosti se zkouší jako lék na některé psychiatrické neduhy, třeba posttraumatický stresový syndrom nebo hyperkinetickou poruchu (ADHD).
