Většinu lidské historie žili naši předkové jako kočovníci neznalí obdělávání půdy. Živili se hlízami, ovocem, masem divokých zvířat a medem divokých včel. Stejně jako pozdějším zemědělcům jim pomáhaly symbiotické bakterie ve střevech. Byly ale jiné než mikrobi, které máte ve střevech vy.
Společenstvu bakterií obývajících lidské útroby říkají vědci střevní mikrobiom. I když bychom bez něj přežili, není pochyb, že s ním se nám žije lépe. Střevní bakterie nám pomáhají trávit složité molekuly, které by bez jejich přispění prošly zažívacím traktem nevyužité. Svoji přítomností brání, aby se v našem střevě usídlily jiné druhy mikrobů, které by nám mohly škodit. Pomáhají také s výcvikem buněk imunitního systému, jež se ve střevu učí rozpoznávat bakterie, které by nám v jiných částech těla škodily. Složení mikrobiomu souvisí se stylem života hostitele.
Ten se nejvíc změnil před přibližně dvanácti tisíci lety, v období takzvané takzvané neolitické revoluce. Lidé začali přecházet z obživy lovem a sběrem k zemědělství. Revoluce postupovala pomalu, někde probíhá dodnes. Některá etnika přešla k zemědělství jen zčásti. Počítá se mezi ně i africký národ Hadza, který zaujal skupinu vědců vedenou Stephanie Schnorrovou z Institutu Maxe Plancka.
Děti savany
Dvě až tři stovky Hadzů z okolí jezera Eyasi v severozápadní Tanzánii dosud žijí podobně, jako nejspíš žili předkové všech lidí. Vědci srovnali střevní mikroflóru sedmadvaceti těchto kočovných lovců a sběračů s bakteriemi ze střev šestnácti Italů. Tým Stephanie Schnorrové, který zveřejnil výsledky svého bádání v časopise Nature Communications, je podle vlastního tvrzení první, kdo mikrobiální zahrádku lovců a sběračů popsal (dlužno ovšem podotknout, že jiné vědecké týmy už zkoumaly mikrobiomy lidí živících se přírodním zemědělstvím, což přiznávají i Schnorrová a spol.).
Obsah střev Hadzů se od příslušníků technické civilizace liší ve třech základních aspektech. Mají víc bakterií schopných trávit obtížně stravitelnou rostlinnou dietu. Ve střevech žen žijí jiní mikrobi než ve střevech mužů, což v technické civilizaci není k vidění. Chybí jim také bakterie z rodu Bifidobacterium, které jsou jedněmi z prvních kolonizátorů střev současných lidí. Novorozenci v moderní civilizaci bez nich trpí zažívacími obtížemi.
Zdravá dieta
Hadzové mají ve střevech méně mikrobů z rodu Bacteroides a naopak víc mikrobů z rodu Prevotella než Italové. Podle vědců to souvisí s dietou, která obsahuje proti našemu jídelníčku zvýšené množství vlákniny. Hadzové jedí hlízy nejméně čtyř druhů rostlin. Nemají je sice rádi, ale protože jsou snadno k nalezení, tvoří většinu jejich stravy. Konzumují hlízy buď syrové, nebo jen lehce ohřáté na ohni. Jejich stravitelná část je bohatá na vodu, cukry, škrob a právě vlákninu.
Na rostlinnou stravu připadá asi sedmdesát procent jídelníčku lovců a sběračů. Zbylých třicet procent zabírá maso ptáků a další ulovené zvěře a med divokých včel. Tyto potraviny ale víc konzumují muži než ženy, poněvadž se víc než ženy lovu a krádežím medu věnují. Odráží se to i v odlišném složení jejich střevní mikroflóry. Ženy podle vědců potřebují efektivnější metabolizmus kvůli zátěži těhotenství a kojení.
Mléčné bakterie
Pozoruhodná je také absence bakterií z rodu Bifidobacterium. V naší civilizaci tvoří tito mikrobi něco mezi jedním a deseti procenty střevního mikrobiomu dospělých lidí. Usídlují se v našem střevě už v raném dětství během kojení. Je možné, že je v něm udržuje rozšířená konzumace mléčných výrobků, které Hadzové pochopitelně nepojídají. Méně bifidobakterií mají ve střevech i vegani.
Kromě odlišných užitečných bakterií žilo ve střevech Hadzů i hodně mikrobů z rodu Treponema. Tyto organizmy jsou v moderní kultuře považovány za škodlivé, způsobují syfilis a zánětlivé kožní onemocnění frambézii. Lovcům a sběračům ale kupodivu neškodí. Naopak jim nejspíš pomáhají získat živiny z obtížně stravitelné vlákniny.
Hadzové, kteří se živí lovem a sběrem, trpí dokonce menším množstvím infekčních nemocí než usedlí příslušníci jejich etnika. Údaje o jejich zdraví jsou už ale zastaralé, takže je možné, že podrobný výzkum v budoucnu toto tvrzení vyvrátí.
