Bitvu, která rozhodla o osudu Evropy, možná pomohla vyhrát tisková chyba. Tvrdí to belgický historik, který objevil mapu, podle níž se orientovalo francouzské velení. Je ještě pořád potřísněná krví.
Navečer osmnáctého června 1815 se do sebe pustila armáda francouzského císaře Napoleona Bonaparta a vojsko koalice jeho evropských rivalů. Velel mu Brit Arthur Wellesley, první vévoda z Wellingtonu. Výsledek boje je notoricky známý. Napoleon prohrál a o několik dní později abdikoval ve prospěch svého syna. O příčinách porážky geniálního vojevůdce už historikové popsali stohy papíru. Teď možná přibyla další, aspoň to tvrdí nový francouzský televizní dokument.
Císař a jeho důstojníci byli podle něj vybaveni špatnou mapou. Strategicky významný statek Mount-Saint-Jean byl na ní zakreslen asi kilometr od své skutečné polohy. Ve srovnání s dostřelem tehdejších děl to byla významná odchylka.
Belgický historik Bernard Coppens v dokumentu říká: "Porovnali jsme tištěnou mapu použitou na bojišti s ručně kreslenou předlohou, podle níž byla okopírována." Byla to kopie, kterou používal jeden z Napoleonových důstojníků. Dochovala se v Busselském vojenském muzeu. Byla pořád zkrvavená.
Císař musel mít stejnou. "Uvědomili jsme si, že to byla tisková chyba. Statek nejenže ležel na špatném místě, ale mapa ukazovala i ohyb cesty, který neexistoval." Coppens odkazuje i na dopis Napoleonova mladšího bratra, Jeromeho Bonaparta, který se seče rovněž zúčastnil. Podle dopisu se na bojišti s nesprávnou mapou ztratil.
Nakolik byla vadná mapa rozhodující, už se asi nikdo nedozví. K Napoleonově prohře a Wellingtonovu vítězství nejspíš přispěla spousta dalších okolností. Napoleon si později stěžoval na chyby svých podřízených, maršála Neye a generála Grouchyho.
Na vítězství spojenců měla určitě podíl i statečnost spojeneckých vojáků a taktická dovednost jejich velitelů. Napoleon sám měl možná vrchol schopností za sebou. Během své internace na ostrově Elba, která bitvě předcházela, se dokonce bez úspěchu pokusil spáchat sebevraždu.
