Loni vyšlo díky přečtení neandertálského genomu najevo, že se naši předci v období před 60 až 30 tisíci lety křížili v Evropě a Asii s neandertálci. Zdědili jsme od nich jedno až šest procent genů. Nyní sílí důkazy o tom, že v DNA moderního Homo sapiens jsou i geny dalšího druhu – záhadných denisovanů.
Denisované žili někdy před 40 tisíci lety na Altaji a zřejmě i v dalších oblastech Asie. Loni vědci objevili jeden článek prstu a jeden zub v jeskyni Denisova. DNA analýza potvrdila, že patří dosud neznámému lidskému druhu.
Předchozí studie odhalily geny zděděné od denisovanů pouze u dnešních obyvatel Oceánie. Vědci z univerzity v Uppsale nyní v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences publikovali výsledky svého výzkumu, při němž objevili DNA tohoto vyhynulého druhu člověka i v genomu obyvatel pevninské jihovýchodní Asie. Znamenalo by to, že se Homo sapiens v Asii s denisovany křížil poměrně běžně.
Před měsícem publikovaný výzkum odborníků z Arizonské univerzity přinesl zjištění, že k podobnému křížení docházelo i mnohem dříve v africké kolébce lidstva, kde si Homo sapiens vyměňoval geny s dalšími druhy, které známe jen z učebnic antropologie, například Homo erectus. Aktuální studie představuje další střípek do mozaiky poznání, že evoluce člověka nebyla zdaleka přímočará.
