Protivirové léky, na jejichž vývoji má výrazný podíl i český organický chemik Antonín Holý, který minulý týden zemřel, dovedou prakticky zastavit množení HIV v těle, takže infikovaný člověk nikdy neonemocní AIDS. Léčba však má i své slabiny. Nyní se objevila teoretická možnost zcela nového přístupu k léčbě.
Viry není možné protivirovými léky z těla zcela odstranit. Do genomu jednoho typu bílých krvinek se totiž nakopíruje kompletní dědičná informace HIV virů, ale nijak se v nich neprojevuje, proto ji léky nedovedou zničit. Kdykoli se může probudit z letargie a buňka začne podle jejího návodu vyrábět nové kopie HIV viru.
Pacienti jsou proto odsouzeni k tomu, aby po zbytek života denně polykali protivirové léky, které drží HIV na řetězu. Postupně se u nich střádají vedlejší účinky, které mohou vyvolat sekundární zdravotní potíže. Léčba je navíc drahá, takže se nedostane zdaleka ke všem, kteří by ji potřebovali, především ve třetím světě.
Tým amerických odborníků nyní v časopise Nature publikovali výsledky klinické studie zkoumající nový způsob, jak se skrytých virů zbavit. Už dříve se podobný postup testoval na buněčných kulturách, nyní ho vědci vyzkoušeli na osmi HIV pozitivních pacientech.
Pacientům podali vorinostat - účinnou látku léků proti jednomu typu lymfomu (nádoru mízních uzlin). Jeho působením se virová dědičná informace v bílé krvince aktivizuje a buňka podle ní začne vyrábět HIV viry. Tím se stane pro organismus nebezpečnou, imunitní systém ji začne považovat za nepřítele a zničí ji. A s ní i skrytý virový genom. Nově vytvořené viry potom zlikviduje klasická protivirová léčba.
Zbývá však řada otázek a nedořešených problémů. Lék totiž nezabírá u všech HIV pacientů, sám má potenciálně nebezpečné vedlejší účinky a především není jisté, jak velkou část skrytých virů se s jeho pomocí daří zlikvidovat. I malé množství přeživších přitom může spustit novou vlnu virového útoku, takže by stejně bylo třeba dál denně brát protivirové léky. Výzkum je tedy teprve na počátku a zatím není vůbec jisté, zda někdy dospěje ke klinickému využití.
