Dějiny lidstva
Pravěcí lidé osídlili Ameriku ve třech migračních vlnách
15.07.2012 09:30 Původní zpráva
Na americký kontinent vkročila lidská noha poměrně nedávno, před 15 až 17 tisíci lety. První Američané přišli ze Sibiře přes pevninský most, který v době ledové spojoval Severní Ameriku s Asií v místě dnešní Beringovy úžiny. Nová genetická data však vypovídají o tom, že nešlo o jednu skupinu kolonizátorů. Nedlouho po sobě přišly hned tři migrační vlny.
O detailech způsobu, jakým lidstvo ze své africké kolébky osídlilo zbytek světa, hovoří důkazy archeologické, lingvistické i genetické. A například o osidlování Oceánie prozradilo leccos i porovnání rozdílů v DNA různých kmenů bakterie Helicobacter pylori, jejímž životním prostředím je lidský žaludek. Hledáním podobností mezi jazyky, geny i kulturními artefakty lze rekonstruovat vzájemnou příbuznost jednotlivých populací a cesty, jimiž se kolonizace ubírala.
Hypotéza o tom, že Ameriku pravěcí lidé osídlili ve třech migračních vlnách, je stará dvacet let a přišli s ní lingvisté, kteří v Novém světě identifikovali tři výrazně odlišné jazykové skupiny. S tím dosud nesouhlasila genetická data, podle nichž se zdálo, že všichni "původní" Američané jsou potomky jedné malé skupiny přistěhovalců ze Sibiře. Populace od Aljašky po Chile totiž vykazují značnou genetickou podobnost.
Dosud však genetici zkoumali vždy jen chromozom Y, který se dědí pouze v mužské linii, nebo mitochondriální DNA, která se dědí naopak pouze po přeslici. Teprve nyní jsou k dispozici data umožňující hledat rozdíly napříč celým genomem.
Postarali se o to populační genetik David Reich z Harvard Medical School a kolumbijský genetik Andrés Ruiz-Linares, který působí na londýnské University College, ve spolupráci s dalšími 62 genetiky. V on-line verzi časopisu Nature publikovali výsledky srovnání DNA 493 příslušníků 52 populací původních obyvatel Ameriky s 245 zástupci sedmnácti sibiřských populací.
V jejich datech však chybí údaje o indiánech žijících na území kontinentálních Spojených států, protože odmítli dát souhlas se zpracováním jejich genetických dat. Autoři výzkumu se tak museli spokojit s informacemi o populacích obývajících Aljašku, Kanadu a Mexiko.
Ukázalo se, že většina původních Američanů může svůj původ odvodit od první vlny kolonizátorů, kteří se po "dobytí" Aljašky rychle šířili dále na jih až do oblasti dnešního Chile. Přesněji řečeno, jejich geny nesou příslušníci úplně všech studovaných amerických populací.
Dvě skupiny však zdědily část genů i od migračních vln, které na americký kontinent přišly sice krátce po té první, ale nezávisle na ní. Lidé hovořící inuitskými a aleutskými jazyky, kteří dnes obývají severní pobřeží Atlantického oceánu a Grónsko, odvozují asi polovinu svých genů od .druhé kolonizační vlny. A ta třetí zanechala svou stopu v podobě asi desetinového podílu na genech kanadských Chipevyanů, žijících v oblasti Hudsonova zálivu. Do stejné jazykové skupiny patří i Apačové nebo Navajové, jejich genetický profil však vědci neznají.
V pozdějších dobách pochopitelně docházelo k mísení všech tří skupin a ještě později i s vikingskými mořeplavci na severovýchodě Ameriky, s novověkými evropskými dobyvateli i s černými otroky. O to obtížnější pro vědce bylo zorientovat se v tomto genetickém "guláši" a odhalit znaky, které si dnešní "původní" Američané do nového domova přinesli z Asie.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.