Minulost lidstva
Proč vymřeli neandertálci? Vina padá na naše předky

Příchod moderního člověka z Afriky do Evropy předvíce než 40 tisíci lety zamával s evropskou populací neandertálců více než změny klimatu. Se zničujícím vlivem našich předků se nemůže měřit ani obrovská sopečná erupce, která před 39 tisíci lety způsobila prudké ochlazení.

Homo sapiens se začal z východu šířit Evropou před více než čtyřiceti tisíci lety. Neandertálci kontinent obývali mnohem déle. Oba blízce příbuzné druhy žily několik tisíciletí vedle sebe a genetické analýzy ukázaly, že se mezi sebou křížily. V naší DNA si tak neseme i část dědičné informace neandertálců.

Po příchodu Homo sapiens nicméně neandertálci z většiny území ustoupili a udrželi se pouze na jihu Pyrenejského poloostrova. Žili tam zřejmě ještě před 32 tisíci lety, podle některých neověřených stop možná ještě o sedm tisíc let déle. Už dlouho předtím se ale jejich populace výrazně zmenšila.

Paleoantropologové vedou spory o prvotní příčinu vymizení neandertálců. Někteří ukazují prstem na klimatické změny, jimž se neandertálci nezvládli přizpůsobit. Příchod moderního člověka byl podle tohoto scénáře jen posledním hřebíčkem do neandertálské rakve. Konkurenční teorie dává našim předkům hlavní vinu. Neandertálci prý nedokázali obstát v konkurenci progresivnějšího druhu.

Mezinárodní tým pod vedením Johna Loweho z londýnské Royal Holloway University nyní v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences publikoval výsledky výzkumu sopečného prachu, který po sobě na různých místech Evropy zanechala obrovská sopečná erupce na Flegrejských polích západně od dnešní Neapole přibližně před 39 tisíci lety.

Do atmosféry se tehdy uvolnilo takové množství prachu, že oblaka dlouhodobě zastínila slunce a způsobila výrazné ochlazení. Větší, než na jaké byla Evropa v době střídání teplejších a chladnějších období v průběhu poslední doby ledové zvyklá. Mnozí vědci se domnívali, že právě tato událost zánik neandertálců odstartovala.

Loweho vým prozkoumal vulkanický prach na několika lokalitách v Řecku, Libyi, Bulharsku, Makedonii a Rumunsku. Jelikož stáří těchto sedimentů je možno velmi přesně určit, vědcům to umožnilo zařadit různé archeologické nálezy na časovou osu před nebo po tomto sopečném výbuchu.

Ukázalo se, že neandertálci začali z Evropy mizet ještě předtím, než kontinent postihlo ochlazení vyvolané oblaky sopečného prachu. Zdá se tedy, že klimatické změny nebyly hlavní příčinou vymizení těchto našich bratranců. Zastánci hypotézy, že se neandertálcům stal osudným především konkurenční tlak ze strany našich předků, tak získali další silný argument.