Fyziologové odhalili, proč jsou osamělí lidé často nemocní a umírají předčasně. Může za to kombinace působení imunitního systému a hormonů. Organizmus osamělých lidí se chová, jako by byl v nebezpečí. Vyrábí nadbytek nezralých bílých krvinek.
Lidé jsou společenští tvorové. Většina z nás se po dlouhém osamění začne cítit špatně. K nápravě často stačí si jen s někým popovídat. Osamělí lidé mívají proti těm, kteří osamělí nejsou, zvýšený krevní tlak a vyšší hladinu cholesterolu. Podle statistik mají víc infarktů a mrtvic. Často je trápí nadváha a snáze podléhají všelijakým infekčním onemocněním. Čím to je? Nový výzkum z časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences dává zhoršené zdraví osamělých lidí do souvislosti s imunitním systémem.
Pod prací je podepsána skupina vědců v čele se Stevenem Colem z Kalifornské univerzity. Výzkumníci studovali bílé krvinky osamělých lidí a našich příbuzných makaků rhesusů. Samota podle vědců způsobuje vyplavování hormonu noradrenalinu, který slouží k přípravě organismu na boj nebo útěk. Zrychluje tep, zvyšuje krevní tlak a připravuje energetické rezervy těla k okamžitému využití. Kromě toho také spouští v kostní dřeni zvýšenou produkci nezralých bílých krvinek.
V jejich jádrech je aktivní genetický program posilující sklon těla vytvářet záněty, ale zároveň oslabuje naši schopnost ničit viry. V případě skutečného nebezpečí je to dobrá volba. Když vás honí po lese vlk nebo medvěd, je možné, že se budete brzo potřebovat vyléčit z nějakého zranění. K tomu přesně zánět slouží. Virová nákaza vás netrápí. Dlouhodobé působení noradrenalinu však naše tělo poškozuje.
Ve vyspělých zemích je podle různých průzkumů ohroženo samotou asi dvanáct až dvacet procent lidí. Jejich podíl neustále stoupá. Může za to hlavně zmenšování domácností a častější stěhování. Nejzranitelnější společenské skupiny jsou senioři a obyvatelé řídce obydlených předměstí.
