Britští vědci objevili pomocí satelitních snímků "ztracená" města v libyjské poušti. Pocházejí z doby starobylé civilizace Garamantů z prvních staletí našeho letopočtu. O pouštním národě zatím není moc známo, nálezy však podle vědců naznačují, že způsob života a kultura byly tehdy zřejmě mnohem vyspělejší, než se původně předpokládalo.
Zbytky komplexů z hliněných cihel připomínajících hrady a zdi dosahující asi čtyřmetrové výšky objevil tým z britské Leicesterské univerzity. Rozpoznal také pozůstatky obydlí, kamenných mohyl sloužících k pohřbívání, studny nebo vyvinuté zavlažovací systémy. Většina z více než stovky opevněných farem, vesnic a několika měst pochází z 1. až 5. století, tedy z doby před příchodem islámu.
"Je to jako přijet do Anglie a objevit najednou všechny středověké hrady. Tyto osady za Kaddáfího vlády zůstaly nezaznamenané," říká vedoucí projektu David Mattingly.
"Satelitní snímky nám umožnily obsáhnout velkou oblast. Materiály naznačují, že podnebí se tu roky neměnilo, a je vidět, že tato nehostinná krajina s nulovými srážkami byla kdysi velmi hustě osídlena a zúrodňována," říká Martin Sterry, který měl na starosti analýzu satelitních snímků.
Zjištění prý také zpochybňuje názor sahající do doby starověkého Říma, podle nějž byli Garamantové barbarští nomádi, kteří na okrajích starověké římské říše vyvolávali problémy.
"Ve skutečnosti byli velmi civilizovaní, šlo hlavně o zemědělce v pouštních oázách žijící v sídlech se značným stupněm opevnění. Byl to uspořádaný stát s městy a vesnicemi, psaným jazykem a výrobními postupy," říká Mattingly. Objev podle něj vypovídá o prvních městech v Libyi, která nebyla vnucena obyvateli z oblasti Středomoří, jako byli staří Řekové nebo Římané.
Mattingly s kolegy musel Libyi opustit v únoru, kdy začalo povstání proti Kaddáfímu. Jakmile bude v zemi zcela zajištěna bezpečnost, chce se prý do terénu vrátit.
