Izraelští archeologové vyhrabali při rutinním průzkumu před stavbou dálnice zbytky 2750 let starých náboženských staveb. To znamená, že byly vybudovány ještě za časů samostatného židovského království. Na naleziště se dá dojít pěšky z Jeruzaléma.
Chrám stál v lokalitě Tel Motza.Ta je na dnešním západním předměstí města, svatého pro tři současná světová náboženství - judaismus, islám a křesťanství. Podle tiskové zprávy izraelské vládní Agentury pro starožitnosti měla stavba masivní zdi a vchod orientovaný na východ. Orientace na východ byla v sakrálních stavbách v oblasti tradicí a měla asi rituální smysl. Objekty umístěné uvnitř stavby osvětlovaly každé ráno první paprsky vycházejícího slunce. Na nádvoří stála kamenná struktura s čtvercovým půdorysem, kterou vědci považují za oltář.
Poblíž domnělého oltáře objevili badatelé množství předmětů, o nichž si myslí, že mohly rovněž mít rituální účel. Jsou to zbytky keramických nádob a kalichů, zdobené podstavce a figurky. Figurky představují buď lidské hlavy, nebo domácí zvířata, pravděpodobně koně. Podobné sošky ze stejného období našli archeologové už několikrát v různých částech Izraele. Myslí si, že sloužily ke každodenním domácím náboženským obřadům.
Podle společného vyjádření vedoucích vykopávkového týmu, Anny Eirikhové, Hamoudi Khalailyho a Shua Kisilevitze v deníku The Times of Israel dosud nepodařilo najít téměř žádné jiné zbytky sakrálních staveb z dané doby. Jedná se přitom o období, v němž se odehrávala podstatná část vyprávění ze Starého zákona, textu, který je uznáván všemi třemi současnými abrahámovskými náboženstvími.
Kousek od hradeb historického Jeruzaléma, na výšině Sion, měl stát posvátný chrám, založený králem Šalamounem v desátém století před naším letopočtem. Zničila ho vojska babylónského krále Nebukadnesara II v roce 587 před naším letopočtem. Během útoku se podle židovské mytologie měla ztratit Archa úmluvy, truhla, obsahující nejcennější relikvie židovského náboženství, mimo jiné i originální desky s desaterem přikázání. Přesvědčivé archeologické důkazy o existenci Šalamounova chrámu se však dosud nikomu nepodařilo najít.
Stavby v lokalitě Tel Motza s ním sice nejsou totožné, ale přesto se o místě v Bibli píše. Podle knihy Jozue to bylo území izraelského kmene Bejamín. Ten odvozuje svůj původ od nejmladšího z dvanácti synů mýtického patriarchy Jákoba. V srpnu minulého roku vykopali izraelští archeologové na stejné lokalitě ještě o sedm tisíc let starší pozůstatky lidského osídlení. Byly to zbytky domů z doby kamenné. Měly stěny z hliněných cihel.
Poblíž domů našli i další figurky zvířat, tentokrát vyrobené z měkkého minerálu dolomitu. Jejich objevitelé předpokládají, že měly také náboženský význam. Mohly sloužit třeba jako talismany nosící štěstí, nebo součást rituálů, které měly zajistit úspěch při lovu. Období před sedmi až deseti tisíci lety znamenalo v oblasti blízkého východu začátek přechodu od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství. Lidé se přestávali kočovat a začali se usazovat ve stálých sídlech.
