Třicet tisíc účastníků
Velká studie odhalila geny spojené s nemocemi mozku

Proč mají někteří lidé větší než mozky než jiní, případně proč mají větší některé jejich části? Jak to, že někomu to myslí celý život stárnutí navzdory, kdežto jiní starší lidé si stěžují na problémy s vybavováním informací nebo s koordinací pohybů?

Odpovědi na zmíněné otázky budou pravděpodobně z velké části genetické. Práce mozku je však neobyčejně složitá a vědci jí ještě příliš nerozumějí, natož pak aby chápali, jak ji ovlivňují dědičné rozdíly mezi lidmi. Nový výzkum, na němž se podílelo 290 vědců ze třiceti různých zemí, si vytkl ambiciózní cíl - pokusit se vztah mezi genetickou výbavou a anatomií mozku z části projasnit. Vědci naskenovali pomocí magnetické rezonance mozky 31 717 lidí a zároveň přečetli část jejich genomů.

Pak se pokusili pomocí statistického softwaru najít vztah mezi výsledky skenování a zvláštnostmi v genetickém kódu. Výsledky zveřejnili v časopise Nature. První autor práce se jmenuje Derrek Hibar a působí na Jihokalifornské univerzitě.

Badatelé tvrdí, že objevili dvě nové oblasti genomu, které ovlivňují velikost dvou důležitých struktur na spodní straně předního mozku: takzvaného putamenu a oblasti označované jako nukleus caudatus. Obě tyto struktury souvisejí s naučenými pohyby.

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova nemoc, je poškozují. Výzkum také potvrdil roli úseků genetického kódu, které řídí celkovou velikost mozku a velikost hipokampu. Je to struktura, která souvisí mimo jiné s ukládáním nových vzpomínek a při onemocněních mozku se často zmenšuje.

Podobné studie by v blízké budoucnosti mohly pomoci najít pacienty, kteří jsou v nebezpečí propuknutí demencí nebo jiných mozkových onemocnění. Ve vzdálené budoucnosti by mohly pomoci odhalit, jak onemocnění mozku vznikají a jak je léčit.