Archeologický výzkum knížecího paláce velkomoravského hradiště Valy v Mikulčicích na Hodonínsku v uplynulých dnech ukázal, že je o něco mladší a také menší, než se dosud soudilo. Archeologové z toho usuzují, že Velké Moravě zpočátku scházelo centrální sídlo.
Palác byl podrobně probádán už před půl stoletím. Protože se počítá s obnovou základů paláce, provedli nyní odborníci výzkum znovu. Přinesl zajímavé informace i cenné artefakty, říká vedoucí archeologického výzkumu na Valech Lumír Poláček.
Palác se tyčil na vyvýšenině nad hradištěm Valy, které patřilo k největším sídlům Velké Moravy. Předpokládá se, že jej obýval velkomoravský kníže. Jisté to však není - hlavní město říše, jímž byl bájný Veligrad, se totiž nepodařilo najít. Nyní se ukázalo, že knížecí palác byl postaven až koncem devátého století, tedy v době největšího rozmachu Velké Moravy.
"Vzhledem k tomu lze usuzovat, že velkomoravská knížata vládla dlouho takzvaně ze sedla koně, jak tomu bylo ve Francké říši. Prostě měla v hlavních centrech svá sídla, která střídavě navštěvovala," vysvětlil Poláček. Při vykopávkách v objektu, z něhož se zachovaly jen základy, se našly četné střepy keramiky, několik kostí, ale i náušnice. Jsou to artefakty, které unikly pozornosti archeologů při výzkumu před půl stoletím.
Dobu, kdy byl knížecí palác na Valech vystavěn, se podařilo upřesnit díky jámě s vypáleným vápencem, v níž se patrně kdysi vyráběla malta. Částečně zasahuje do základů objektu. Znamená to, že místo bylo před stavbou paláce už osídleno.
Rekonstrukce paláce
V nejbližších dnech čekají základy stavební úpravy. Budou navýšeny do čtvrt metru, čímž obrys budovy vystoupne. Kromě paláce tvořilo Valy mnoho menších objektů a deset kamenných kostelů. Základy všech budou navýšeny. V areálu pak budou rozmístěny skleněné tabule s vyobrazením těchto objektů.
Pro návštěvníky vznikne pohledem na ně zvláštní efekt; kresba na skleněné tabuli se opticky spojí s navýšenými základy budov v terénu a turista tak uvidí, jak budovy vypadaly.
Mikulčické Valy a nedaleké slovenské Kopčany, v nichž stojí zachovaný velkomoravský kostelík, by v budoucnu měly utvořit společný moravsko-slovenský archeopark, jenž by měl být zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nyní se ale mikulčická část komplexu obnovuje. Práce přijdou na více než sto milionů korun.
