Věstonická venuše dorazila ve středu dopoledne do areálu brněnské firmy Fei, kde ji v laboratoři pod mikroskopem prozkoumají odborníci. Nad soškou, přivezenou z Moravského zemského muzea v Brně, stojí policisté ozbrojení samopaly. Archeologové chtějí díky analýzám získat detailní představu o tom, jak byla soška vyrobená.
"Budeme se snažit identifikovat vnitřní strukturu sošky, tedy jestli byla z jednoho kusu hlíny. Chceme také získat podrobnější informace o záhadných vrypech, dutinách a prohlubních sošky," uvedla mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.
Soška je uložena za normálních okolností ve speciálním sejfu, který je na utajovaném místě. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí. Malou sošku uloženou v pouzdře doprovázela při přesunu tři auta s ozbrojenými policisty.
Nejznámější nález
Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25 tisíc až 29 tisíc let. Sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi na sídlišti lovců mamutů.
Ve zbytcích ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Nyní zůstává venuše trvale uložená v etuji, muzejníci s ní nechtějí moc manipulovat, aby se nepoškodila.
Věstonická venuše |
Sošku ženy - Věstonickou venuši - objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v jednom z pravěkých ohnišť na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě.
- Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě. Venuše je 11,5 centimetru vysoká a 4,3 centimetru v bocích široká černošedá figurka. Má velká ňadra, zřetelné břicho, plné hýždě a ztvárněná záda. Celá figurka ukazuje, že její autor umělecky zvládl tvar lidského těla, chtěl však především zdůraznit partie symbolizující plodnost a zachování rodu. - Soška je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně, v Ústavu Anthropos. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí.
- Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována Willendorfská venuše z Rakouska (stáří 24 tisíc až 26 tisíc let). Byla nalezena v Rakousku, nové výzkumy ale ukazují, že pochází z jižní Moravy. Z jihu Moravy údajně pochází také soška venuše z muzea v německé Mohuči, která je označována za třetí Věstonickou venuši. Po objevu Věstonické venuše se totiž našla venuše druhá, kterou však Absolon prohlásil za padělek. Údajně se ztratila za druhé světové války v Německu. Takzvaná třetí Věstonická venuše byla objevena v depozitáři mohučského muzea, kde ležela 40 let. Muzeu ji údajně dal jistý muž z Prahy.
|