Globální oteplování a s ním spojené klimatické změny představují pro lidstvo zcela nový stupeň rizika v řadě oblastí. Vyplývá to z dosud nejucelenějšího posouzení dopadů klimatických změn na svět, které v Japonsku po téměř týden trvajících intenzivních diskusích zveřejnili členové Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN. Čeští vědci varují zejména před nedostatkem vody na území ČR.
Vědci se shodli, že zatím tíhu klimatických změn nesou přírodní systémy, ale panují obavy z rostoucího dopadu na člověka. Naše zdraví, domovy, jídlo i bezpečnost, to všechno pravděpodobně budou stoupající teploty ohrožovat. Pohromy ve 21. století jako smrtící vlny veder v Evropě, lesní požáry ve Spojených státech, sucha v Austrálii a ničivé povodně v Africe a Asii zdůrazňují, jak je lidstvo zranitelné a bezbranné vůči extrémnímu počasí, tvrdí autoři zprávy. Tato a další nebezpečí se podle nich budou zhoršovat s dalšími změnami klimatu.
Zpráva klade důraz na různá rizika, kterým svět čelí, a také na to, jak nikdo není odolný vůči změnám, které mají přijít. "Jsme všichni snadnou obětí," řekl hlavní autor studie Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity v americkém státě New Jersey.
Předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám v pražském sídle AV ČR apeloval na české politiky, aby se vážně zamysleli nad hrozbou sucha. Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydrometeorologického ústavu je nutné podniknout veškeré kroky k vyššímu zadržení vody v krajině. "Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen množství vody, ale i její kvalita," uvedl.
Dopady změn klimatu na zemědělskou produkci jsou podle Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně již nyní patrné v některých regionech a je třeba zdůraznit, že převažují změny negativní. Například škůdci se dostávají do vyšších nadmořských výšek a v krajině je nižší vlhkost. "Změna klimatu ovlivní všechny aspekty potravinové bezpečnosti včetně dostupnosti a cenové stability," upozornil.
Zpráva shrnuje závěry komise na 49 stránkách, kde se slovo "riziko" vyskytuje průměrně 5,5krát na každé straně. Zmiňovaná rizika jsou jak malá, tak velká a týkají se budoucnosti bezprostřední i vzdálené. Na některých místech bude příliš mnoho vody, jinde jí nebude dost, a to včetně pitné. Mezi další rizika patří cena a dostupnost jídla nebo některé nemoci. Ohrožen může být dokonce i světový mír.
"Věci jsou horší, než jsme předpovídali v roce 2007," kdy skupina naposledy zveřejnila podobnou zprávu, řekl její spoluautor Salímul Hak, ředitel Mezinárodního střediska pro klimatické změny a rozvoj při univerzitě v Bangladéši. "Budeme zažívat víc a víc následků, rychleji a dříve, než jsme předpokládali."
Problémy se natolik zhoršily, že panel musel přidat nový stupeň nebezpečí. V roce 2007 nejvyšší stupeň rizika na jedné z klíčových grafik představovalo "vysoké" označení červenou barvou. Nejnovější zpráva přidala stupeň "velmi vysoké" a přidělila mu barvu sytě purpurovou.
Zpráva předpovídá, že nejvyšší stupeň rizika nejdříve zasáhne rostliny a zvířata, a to jak na pevnině, tak ve stále kyselejších oceánech. Klimatické změny zhorší problémy, které už lidstvo má, jako je bída, nemoci, násilí či uprchlíci. A to bude fungovat jako brzda zpomalující výhody modernizující se společnosti, například ekonomický růst a výnosnější pěstování plodin.
A zatímco problémy vyplývající z globálního oteplování svým způsobem zasáhnou každého, jejich rozsah nebude stejný. Tvrdším způsobem dopadnou na ty, kdo si je mohou dovolit nejméně, dodala zpráva. Ještě víc se tak zvětší propast mezi bohatými a chudými, zdravými a nemocnými, mladými a starými či mezi muži a ženami.
