Prastarý manuskript objevený v knihovně Oxfordské univerzity dokazuje podle vědců existenci draků. Když se ve čtrnáctém století ochladilo pozemské klima v rámci tzv. malé doby ledové, uložili se ke spánku. Globální oteplování by je mohlo zase probudit.
"Můj pancíř je jako deset štítů na sobě, moje zuby jsou meče, moje drápy oštěpy, úder mého ocasu hrom, moje křídla uragány a můj dech smrt!" Tak popsal sám sebe drak Šmak z knihy J. R. R. Tolkiena Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Šmak byl vymyšlený. Velice se ale podobal bezejmennému drakovi ze staroanglické básně o Beowulfovi, kterou Tolkien studoval. Kdyby byl slavný anglista a romanopisec ještě ještě naživu, určitě by měl radost z práce o dracích, která vyšla v časopise Nature. Tvrdí se v něm, že jiní draci než Šmak, snad i včetně draka z Tolkienova milovaného zpěvu o slávě Dánů, vymyšlení být nemuseli.
Autory práce jsou Andrew Hamilton z Melbournské univerzity, Robert May z Oxfordu a Edward Waters z Notredamské univerzity v Austrálii. Vědci tvrdí, že draci nejsou legendární tvorové, jak se obecně soudí. Argumentují rukopisem nalezeným v oxfordské knihovně. Jeho autorem je mnich Godfrey z Exmouthu (neplést s jedním z vůdců první křížové výpravy Godefroyem z Bouillonu).
Rytíři i ekonomika
Podle rukopisu byli ve středověku draci běžní.Vedle písemného svědectví ctihodného mnicha o tom podle vědců svědčí tři hlavní důvody. Vyhovovalo jim klima, měli dost potravy a také dostatek materiálu k hnízdění. Klima se zdá jako nejzásadnější faktor, který rozšíření draků ovlivňuje. Potřebují teplo. Na začátku čtrnáctého století ale přišlo chladnější období, takzvaná malá doba ledová. Zima drakům nesvědčila. Vedle ní jim ale vadily i společenské změny.
Středověké armády byly postavené na rytířích, což byla oblíbená dračí strava. Když začaly evropské státy využívat jiné typy vojenských jednotek, měli ještěři problém. Je proto možné, že k jejich úpadku přispěli i husité se svými vozovými hradbami a střelnými zbraněmi.
Poslední důležitý faktor je ekonomika. Drak potřebuje k hnízdění zlatý poklad. V období, které se jen náhodou kryje s počátkem malé doby ledové, ale začaly být hlavním platidlem levné mince. Vzácných kovů obsahovaly jen málo.
Hledači pokladů
Hamilton, May a Waters ovšem tvrdí, že draci nevyhynuli. Místo toho se uložili k Velkému spánku a dlí ve svých slujích dodnes. Teto skutečnost je zajímavá v kontextu globálního oteplování. Vědci si myslí, že by se draci mohli znovu probrat. Jak by vyřešili problém s dietou ha hnízděním, není jasné. Člověk v autě by ale mohl chutnat podobně jako rytíř v brnění. Obojí je maso obalené plechem.
Zlatých pokladů je za našich časů pomálu. Draci by místo tradičních slují museli hnízdit v centrálních bankách. Tolkienův drak Šmak se ostatně také usadil v Osamělé hoře, kdysi průmyslovém centru kraje. Draci by se také mohli podívat po náhradních zdrojích zlata. Z tohoto pohledu by pro ně mohly být zajímavé tištěné obvody, které zlato obsahují a jsou v téměř všech elektronických zařízeních.
Znovuobjevení draků nahrává podle vědců také celosvětová hospodářská krize. Spousta lidí se v dnešní době vydává hledat poklady. Některý z prospektorů by se mohl prokopat do dračí sluje. Časopis Nature vyšel kvůli tomuto nebezpečí ve zvláštním aprílovém čísle.
