Na Masarykově univerzitě v Brně vznikl nový filozofický koncept a zároveň právní dokument nazvaný Ústava Země. Zpracoval jej filozof Josef Šmajs, podle nějž je třeba přiznat planetě subjektivitu, a tedy i podobná práva jako lidem. Cílem ústavy je zabránit ničení životního prostředí a smířit kulturu s přírodou anebo přinejmenším otevřít veřejnou debatu o ekologických tématech. Šmajs ústavu zpřístupnil na internetu u příležitosti mezinárodního Dne Země, který připadá na 22. dubna.
"Země je svébytným evolučním výtvorem, který je nadřazený člověku i jeho kultuře. Nemáme právo ji ničit a musíme ji uchovat obyvatelnou nejen pro další lidská pokolení, ale i ostatní živá stvoření," uvedl Šmajs v tiskové zprávě.
Kulturu, tedy lidskou civilizaci, filozof nepovažuje za pokračování přirozené evoluce, ale za protikladný umělý systém, který je nastavený predátorsky a Zemi pustoší. "Kultura se nesmí dál rozšiřovat ani na úkor přirozené rozmanitosti planety, ani na úkor lidského zdraví," stojí v návrhu ústavy. Kultura musí být podle Šmajse nastavena biofilně, tedy uctivě k životu a s respektem ke svébytnosti Země.
Ústava Země je pojata jako návrh právně závazného dokumentu s preambulí, důvodovou zprávou i analýzou forem právní ochrany životního prostředí. Filozof ji zveřejnil také v anglickém znění.
"Chceme s její pomocí podnítit veřejnou diskusi na toto existenčně důležité téma. Pokud neprovedeme duchovní obrat v našem myšlení a nebudeme Zemi chránit jako nejvyšší nezávislou nositelku práv, brzy navzdory vědeckému a technickému pokroku vyhyneme z vlastní viny," řekl Šmajs, jehož dosud nejznámější kniha Ohrožená kultura se dočkala tří českých vydání.
