Oxid dusný vyvolává po vdechnutí stavy veselí až euforie. Nový výzkum, který se ho týká, ale není nijak zvlášť legrační. Oceánský oxid dusný by mohl rychle změnit klima na celé zeměkouli.
Nejdůležitější zdroj oxidu dusného v oceánech je zemědělství. Dusíkatá hnojiva stečou prostřednictví řek do moře, kde na ně čekají bakterie. Mění dusíkaté sloučeniny, jako je třeba amoniak, právě na oxid dusný. Až dosud si vědci mysleli, že bakterie většinu oxidu dusného, který vyrobí, zase spotřebují. Podle nové práce skupiny vědců v čele s Andrewem Babbinem z Princetonské univerzity, která vyšla v časopise Science, to tak ale není. Nebo aspoň ne všude.
V oceánu jsou různé vrstvy vody. Ve většině z nich, obvykle blíž u hladiny, je rozpuštěný kyslík. Občas se ale najde vrstva bez něj. Bezkyslíkaté vrstvy bývají obvykle blíž u dna. Na rozhraní kyslíkatých a bezkyslíkatých vrstev jsou tzv. suboxické zóny, v nichž sice kyslík je, ale je ho málo.
Babbin a spol. tvrdí, že bakterie ze suboxických zón uvolní víc oxidu dusného, než kolik ho spotřebují. Oceánografové si vy minulosti mysleli, že proti produkci oxidu dusného hraje obsah kyslíku ve vodě. Čím je kyslíku víc, tím méně oxidu dusného bakterie uvolňují. Podle nového výzkumu to ale vypadá, že existuje okno, v němž kyslík nemá na oxid dusný žádný vliv.
Babbin a spol. tvrdí, že by mohla stačit drobná změna, aby se z oceánů začalo uvolňovat několikanásobně větší množství oxidu dusného než dnes. Je to přitom velice silný skleníkový plyn, přibližně 300krát silnější než oxid uhličitý. Podobná malá změna by proto mohla odstartovat rychlou proměnu klimatu na celé planetě.
Dokonce je možné, že se už něco podobného v minulosti stalo. Oxid dusný se společně s dalšími skleníkovými plyny uvolňuje při sopečných explozích. V minulosti mohl přispět k některému z velkých vymírání, během nichž v krátké době vymřelo neobvykle vysoké množství druhů.
