Ozonovou vrstvu ohrožují nové, nezakázané plyny

Věda a technika
20. 2. 2015 07:07
Země z vesmíru (ilustrační foto).
Země z vesmíru (ilustrační foto).

Před necelými třiceti lety, 22. Března 1985, byla ve Vídni podepsána dohoda, která měla zabránit úbytku ozonu v atmosféře. Ve většině zemí světa se po ní přestaly používat freony, které ozon ničí. Podobně dopadlo i několik dalších plynů. V poslední době ale přibývá substancí, které mají stejný efekt, a s nimiž tvůrci dohody nepočítali.

Molekula ze tří kyslíkových atomů je důležitá. Většina návštěvníků webu TYDEN.CZ asi ví, že ozon v atmosféře nás chrání před ultrafialovým zářením, které způsobuje mimo jiné rakovinu kůže. Méně čtenářů už si pravděpodobně vzpomene, že ozon je také významný skleníkový plyn ovlivňující klima. Nedávné výzkumy například dávají do souvislosti jeho úbytek se změnami podnebí v Antarktidě, nad níž je ozónová díra nejvýraznější. Kvůli obojímu existuje od roku 1985 mezinárodní dohoda, jež ji má chránit.

Obsahuje výčet plynů, které se signatářské země zavázaly přestat vypouštět do atmosféry. Kromě nich ale existuje ještě množství látek, jež na seznamu nejsou a ozon ničí. V časopise Nature Geoscience teď vyšla studie, která se snaží jejich účinky vyčíslit. Její první autor se jmenuje Ryan Hossaini a pracuje na univerzitě v Leedsu.

Za největší nebezpečí považují vědci skupinu látek označovaných jako "velmi krátce žijící substance (VSLS - z angl. very short-lived substances)." Vědci naprogramovali matematický model vývoje jejich množství v atmosféře, který vycházel z dvaceti let měření. Tvrdí, že zacelování ozonové díry stále pokračuje, ale není jisté, jestli se trend v budoucnu neobrátí.

Z VSLS vyčnívá svými účinky zejména chemikálie dichlormethan. V devadesátých letech minulého století byl na ústupu. V současnosti ale přibývá. Poněkud ironické je, že se používá při výrobě látek, jimiž se plní například ledničky přátelské k životnímu prostředí a ozonové vrstvě.

Poněvadž se VSLS brzo rozkládají, ohrožují ozon v nižších vrstvách atmosféry než například freony. Pocházejí i z přirozených zdrojů, jako jsou třeba mořské řasy. Hossaini a spol. spočítali, že lidé jsou zatím zodpovědní jen za deset procent VSLS. Je však pravděpodobné, že v budoucích letech náš podíl vzroste.

Autor: Radek JohnFoto: ČTK/AP/Uncredited

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ