Rozšíření divočiny v Národním parku Šumava je ekonomicky výhodné, tvrdí nová mezinárodní studie britské konzultační společnosti EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), kterou autoři a ekologové zveřejnili v Praze. Socioekonomické aspekty doposud nebyly posuzovány a měly by podle vědců být argumentem pro lidi, kteří s rozšířením divočiny nesouhlasí.
"Proto jsme požádali kolegy ve firmě EFTEC o jejich expertizu, protože jsme chtěli, aby byla postavena z určité vzdálenosti od nás," říká ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR Michal V. Marek. Právě pro toto centrum byla studie zpracována. "Šumavská divočina je hodnocena jako unikátní obchodní artikl, protože je mimořádná ve střední Evropě, má přeshraniční efekt a je zajímavá i historicky," zdůraznil autor studie, obchodní ředitel EFTEC Ian Dickie.
Obchodní ředitel renomované britské expertní společnosti EFTEC Ian Dickie vystoupil 20. ledna v Praze na tiskové konferenci s domácími i zahraničními odborníky o studii Ekonomické dopady rozdílné péče o Národní park Šumava. Vědci z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR (Czech Globe) a Hnutí duha předají studii novému ministrovi životního prostředí, který bude rozhodovat o dalším osudu šumavského parku.
Studie se zabývala porovnáváním tří odlišných scénářů péče o šumavský park - pokračováním současného stavu, dále návrhem zákona, který loni předložil exministr životního prostředí Tomáš Chalupa, a návrhem vědců a ochranářů na rozšíření divoké přírody na polovinu parku a šetrné hospodaření. Pavel Kindlmann z Univerzity Karlovy v Praze tvrdí, že jde o první socioekonomickou studii, která se problému fundovaně věnuje a je podložena řádnými daty.
Výsledky ukazují, že pokud by se přijal návrh ministerského zákona, který předpokládá velké investiční záměry, snížil by hodnotu parku jako populární oblasti s divokou přírodou a poškodil rozvoj ekoturismu. Například vybudování lyžařského areálu na Hraničníku se podle Dickieho pohybuje na hranici rentability.
Turismus na Šumavě přináší podle studie ročně téměř dvě miliardy korun. Celkový ekonomický přínos parku ale podle odhadů dosahuje ročně až 44 miliard korun. Do nich jsou zahrnuty ekosystémové služby, jako je například zadržování vody a zlepšování její kvality nebo regulace klimatu a ukládání uhlíku. Jde o hodnoty, které se obvykle fyzicky nevyčíslují, ale jejich hodnota pro společnost je nesporná a podceňovaná.
Autor studie tvrdí, že na Šumavě je velký potenciál pro zážitkovou turistiku, o niž roste zájem i v Evropě. "Z hodnocení současného stavu způsobu managementu národního parku ale vyplývá, že nevyužívá ani biologický ani ekonomický potenciál území," dodal.
Ohledně zachování či zmenšení rozsahu divoké přírody v šumavském parku se vedou dlouhodobě spory mezi ochranáři, ministerstvem životního prostředí, vedením národního parku i obyvateli místních obcí. Podle Kindlmanna nejsou realistické naivní představy některých místních obyvatel a developerů o tom, že Šumava bude nejlépe vzkvétat v případě vybudování lanovek a hotelů. "Cestou vpřed je právě akcent na přírodní hodnoty Šumavy, které hlavně v budoucnosti budou přetahovat turisty," řekl ČTK Kindlmann.
Vědci a ochranáři chystají dopis koaličním stranám, v němž budou varovat před komercionalizací parku. Studii předají i novému ministrovi životního prostředí, pravděpodobně poslanci Richardu Brabcovi z hnutí ANO, který je do funkce navržen.
