Vodní války na obzoru? Neradostné prognózy

Bude voda brzo vzácnější než ropa? Povedou se o ni ozbrojené konflikty? A poteče nám z kohoutku jen několik hodin denně, jak se už někde ve světě nyní děje?

Slovenský parlament schválil ústavní změnu, která zásadně omezuje vývoz vody. Premiér Robert Fico má jasno: "Pitná voda se považuje za jeden z největších celosvětových problémů budoucnosti lidstva. Navzdory tomu, že Slovensko má v současnosti dostatek zdrojů a zásob podzemní vody, to neznamená, že nejsou nevyčerpatelné a nezranitelné."

Nejste-li zrovna skalní fanoušci sci-fi románu Duna, kde hrdinové nosí speciální oblečení určené k recyklaci tělesné vlhkosti, může na vás slovenské opatření působit paranoidně. Zvláště ve střední Evropě. Češi mají ve zvyku spotřebovávat desítky litrů vody během pár minut na sprchování nebo mytí nádobí. Myslíme si, že máme vody hodně, ačkoli to tak zcela není.

"Ve srovnání s jinými státy Evropy jsme pod průměrem. Jsme závislí jen na tom, co napadne jako srážky," říká Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Naprostá většina obyvatel Česka podle něho ale nedostatek vody zatím nepociťuje.

Jinde je situace horší, export nebo distribuci vody omezují Spojené arabské emiráty i další země. Kanada přijala zákon upravující vývoz vody již v roce 2008. A například obyvatelům brazilského São Paula vypínají vodu na noc nebo dokonce na celé dny (naopak Izrael, který trpěl jejím nedostatkem od svého vzniku, se s ní naučil šetřit tak dobře, že si může dovolit ji vyvážet).

Bude vojna?

Nouze o vodu může působit jako rozbuška válek. Protože lidí přibývá a vody spíše ubývá, mohlo by se o ni podle některých odborníků brzo válčit jako o ropu.

Hydrologové mají dokonce stupnici nedostatku vody: pokud na jednoho obyvatele země připadá méně než 1700 krychlových metrů vzácné tekutiny ročně, v daném státě jde o "vodní stres", pod 1000 krychlových metrů už jde o "nedostatek vody". Ten panuje podle aktuálních údajů OSN ve více než čtyřiceti zemích a dopadá na téměř miliardu lidí.

"Absolutní nedostatek vody", o kterém se hovoří, když je jí méně než 500 kubíků na člověka, by do roku 2025 mohl podle varovných prognóz zasáhnout až 1,8 miliardy lidí.
"Voda by se mohla v budoucnu stát záminkou pro ozbrojené konflikty," říká hydrolog Jan Kocum z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Například Izrael měl už několik takových sporů se svými sousedy. Podobnými ohnisky by mohly být postsovětské republiky ve střední Asii, například Tádžikistán nebo Uzbekistán. V budoucnu bude konfliktů o vodu určitě přibývat," myslí si Kocum.

Daňhelka má ale odlišný názor. "Tvrzení, že příští válka bude o vodu, už je tu dávno," říká. "Jediná válka, kdy šlo jen o ni, proběhla před čtyřmi a půl tisíci lety mezi městy Lagaš a Umma. Primárním zdrojem konfliktu totiž bývá něco jiného."

Místní boje, v nichž je voda klíčová, se však vedou odjakživa. Pravděpodobně nejnovějším ohniskem takového konfliktu je přehrada na Eufratu u města Hadítha, o kterou bojuje Irák a takzvaný Islámský stát. Přehrada poskytuje vláhu širokému okolí. A na Blízkém východě je sladká voda vzácná - zatímco v místních řekách, jezerech a studnách šplouchá asi jedno procento jejích světových zásob, žije tam přibližně pět procent lidstva.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V ÚTERÝ 18. LISTOPADU 2014.