Nové pokusy na subatomární částici objevené loni vědci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) stále více prokazují, že by mohlo jít o takzvaný Higgsův boson. Šlo by o převratnou záležitost, protože podle vědeckých hypotéz může model této "božské částice" podat vysvětlení o tom, jak základní částice získávají hmotnost.
Podle vědců už fakticky zůstává otevřená otázka jen o tom, zda jde o "standardní model" bosonu či některé z jeho "lehčích" variant, jak některé fyzikální teorie předpokládají. Na odpověď bude ale nutné si ještě nějaký čas počkat.
"Předběžné výsledky s úplnými daty z roku 2012 jsou báječné a podle mě je jasné, že máme co do činění s Higgsovým bosonem, přestože máme před sebou ještě dlouhou cestu, abychom zjistili, o jaký druh Higgsova bosonu jde," prohlásil mluvčí výzkumného týmu CMS Joe Incandela.
Také mluvčí druhého výzkumného týmu ATLAS Dave Charlton reagoval s nadšením a údaje označil za výsledek obrovského úsilí mnoha obětavých lidí. Podle něj se ukazuje, že částice splňuje parametry standardního modelu Higgsova bosonu a že zjištění je dobrým základem pro budoucí nyní měření, na jehož základě by se mělo zjistit, do jakého bosonového spektra prvek náleží.
Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR řekl, že nové výsledky "posilují svědectví předcházejících dat" a potvrzují správnou hodnotu fyzikálních hodnot dané částice. Další podrobnější znalosti o bosonech bude možné získat tak jako předtím opět ve velkém hadronovém urychlovači (LHC). V únoru ale vědci jeho provoz na dva roky přerušili, aby mohli zdvojnásobit kapacitu jeho energie a zároveň zesílit jeho bezpečnost. Poté bude zkoumání trvat dva až tři roky, než budou k dispozici důvěryhodné výsledky.
|
Co je Higgsův boson? Higgsův boson je posledním chybějícím článkem v takzvaném základním modelu částicové fyziky, který popisuje základní stavební kameny vesmíru. Ostatních 11 částic, které model předpokládá, již bylo nalezeno. Objev Higgsova bosonu by tak potvrdil platnost celého modelu. Pokud by nebyl nalezen, museli by vědci přehodnotit současné teorie o vzniku vesmíru. Vědci jsou přesvědčeni, že v první biliontině sekundy po velkém třesku byl vesmír obrovskou směsicí částic bez hmotnosti, které létaly rychlostí světla. Až interakcí s Higgsovým polem získaly hmotnost a nakonec utvořily vesmír, jak ho známe. Higgsovo pole je zatím teoretické a neviditelné energetické pole, které proniká celým vesmírem. Některé částice, jako třeba fotony, které vytvářejí světlo, pole neovlivňuje, a proto nemají žádnou hmotnost. Další částice ale pole přitahuje a hmotnost jim dodává.
|
Existenci částice, které se pro její význam někdy také přezdívá "božská", předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs. Teorii pak rozpracoval s pěticí spolupracovníků. Vážně se po ní začalo pátrat v 80. letech minulého století v urychlovači částic poblíž amerického Chicaga, později pak v podobném zařízení v Evropské organizaci pro jaderný výzkum. Od roku 2010 se výzkumy uskutečňují ve velkém hadronovém urychlovači pod pohořím Jura na švýcarsko-francouzské hranici. První velký pokrok při pátrání po bosonu se vědcům povedl koncem roku 2011, když zúžili energetické pásmo, ve kterém je podle nich třeba tuto hypotetickou subatomární částici hledat. Novou subatomární částici, která by mohla být Higgsovým bosonem, objevili vědci v létě loňského roku. Pro potvrzení výsledků experimentu bylo ale nutné provést ještě další pokusy, nebylo totiž vyloučeno, že se při experimentu namísto Higgsova bosonu podařilo objevit jinou, mnohem exotičtější částici.
