Bakterie nejsou tak hloupé, jak by se s ohledem na jejich primitivní buněčnou stavbu mohlo zdát. Mají mezi sebou skutečné génie. A člověk může jejich schopnosti využít.
Lze změřit inteligenci bakterií? Vědci z univerzity v Tel Avivu si myslí, že ano. Vytvořili obdobu lidských IQ testů a jali se jednotlivé druhy mezi sebou porovnávat. Většina patogenních druhů se pohybuje kolem průměru a daleko zaostává za bakteriálním géniem, který dosáhl 160 bodů. Paenibacillus vortex žije volně v půdě, v symbiotickém vztahu s kořínky rostlin, ale i v larvách různého hmyzu. Na laboratorních miskách vytváří nádherné kolonie se složitou strukturou.
Pod pojmem inteligence si u bakterií musíme představit něco jiného než u lidí, šimpanzů nebo delfínů. Jednobuněčné organismy nemají ani náznak nervové soustavy. Reagují pouze na podněty z okolí jako dobře seřízené automaty.
Jenomže se stále více ukazuje, že bakterie se leckdy nechovají jako samostatné, na „sousedech“ nezávislé buňky. Miliony bakterií v koloniích spolu komunikují, vyměňují si informace i chemické látky, spolupracují jako mravenci v mraveništi. Právě míru této spolupráce, kterou můžeme chápat jako sociální inteligenci svého druhu, izraelští vědci měřili. Její výše odpovídá počtu genů zodpovědných za komunikaci mezi buňkami a tvorbu látek, jimiž buňky reaguje na dění ve svém okolí.
„Bakterie jsou našimi nejhoršími nepřáteli, ale mohou být i našimi nejlepšími přáteli. Abychom lépe využili jejich schopnosti a přelstili patogenní bakterie, musíme porozumět jejich sociální inteligenci,“ říká vedoucí výzkumu Eshel Ben-Jacob, na jehož webu je k vidění galerie překrásných bakteriálních kolonií (viz FOTOGALERIE). Toto poznání může vést například k vývoji nových antibiotik nebo ekologických pesticidů, jejichž aktivní složkou jsou místo syntetických chemikálií právě bakterie a látky, které produkují.
