Botanici z brněnské Masarykovy univerzity objevili unikátní jinan dvoulaločný, který má proti běžným dvěma sadám chromozomů sady čtyři. Ve světě se tento typ jinanu snaží odborníci už několik let bez úspěchu vytvořit uměle. Vědci jinan nyní pěstují v univerzitním kampusu, uvedla dnes v tiskové zprávě Martina Fojtů z tiskového odboru univerzity.
Jinan dvoulaločný, zvaný také ginkgo biloba, je jediným žijícím zástupcem dříve početné skupiny rostlin a je považován za živoucí fosilii. Patří mezi nahosemenné rostliny, u nichž je výskyt jedinců s vícečetným genomem velmi vzácný. U jinanu podle vědců dokonce nejsou po podobném jevu stopy ani při detailní genomické analýze, která umožňuje detekovat takové události stovky milionů let do minulosti.
Odlišný jinan objevili vědci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty mezi několika semenáčky stromu, které vyrostly v botanické zahradě. "Jinany jsme využili původně pro zcela jiný experiment a velikost jejich genomu jsme zjišťovali jen okrajově. Jeden z devíti malých stromků vykazoval nestandardní údaje a později jsme přišli na to, že nejde o chybu v měření, ale o významný objev," popsal botanik Petr Šmarda cestu k objevu, který zveřejnil prestižní časopis New Phytologist.
Unikátní jinan se vyvíjí podobně jako ostatní semenáčky a liší se zatím jen tvarem listů, které jsou na koncích roztřepenější. Jak vznikl, to je podle vědců otázka. Pravděpodobně však za to mohou rozmary podzimního počasí. "Plody jinanů dozrávají až na zemi, kde dochází i k jejich oplodnění. Do tohoto procesu mohly zasáhnout přízemní mrazíky, které způsobily u tohoto jedince nestandardní vývoj zárodku," domnívá se Šmarda.
Před odborníky však stojí další otázka. Jinany jsou dvoudomé rostliny, tvoří tedy samostatně samce a samice a pro vznik semen a nové generace jsou potřeba oba. Zatím však existuje jediný strom, který se proto nemá jak rozmnožit.
"Doufáme, že co se stalo jednou, může se zopakovat. Nasbírali jsme proto v botanické zahradě další semena a nyní máme na 3500 semenáčků, mezi nimiž budeme hledat další tetraploidy. Pokud se to podaří, mohli bychom vytvořit zcela nový druh jinanu a znovu nastartovat evoluci této již téměř vymřelé evoluční linie rostlin," uvedl Šmarda.
Jinan dvoulaločný dorůstá do výšky až 40 metrů. Extrakty z jeho listů se využívají ve farmakologii, obsahují na 60 biologicky aktivních látek. Látky mají ovlivňovat průtok krve, v podobě potravinových doplňků se používají například při poruchách paměti nebo při Alzheimerově chorobě. Čínská medicína jinan používá i k léčbě astmatu, zažívacích potíží, kašle nebo senility. Podle brněnských vědců může nově objevený jinan potenciálně dodávat více účinných látek.
