Kudy vedou migrační trasy drobných zvířat? Nestojí například netopýrům v cestě rotory větrných elektráren? Díky českým vědcům bude možné vůbec poprvé získat detailní informace o pohybu i velmi malých živočichů, dokonce i hmyzu.
Odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity vyvinuli monitorovací systém BAARA určený pro sledování těch nejmenších živočichů.
I laici znají "batůžky", které ornitologové připevňují na záda velkým druhům ptáků a savců. V České republice mohla před lety veřejnost sledovat například projekty Českého rozhlasu Africká a Nová odysea zaměřené na sledování migračních tras čápů černých z Evropy, Ruska a Mongolska do zimovišť v Africe a na jihu Asie. Na Šumavě se podobně monitoruje pohyb tamních rysů.
Batůžky pro větší zvířata pracují na principu GPS, u menších druhů je však nelze použít. Například žádný z našich netopýrů vážících nanejvýš třicet gramů GPS zařízení zkrátka neunese. A tak vědci o životě mnoha živočišných druhů vědí jenom velmi málo.
"Zhruba u poloviny z našich sedmadvaceti druhů netopýrů máme velmi malou představu o jejich pohybu, chování nebo migraci," říká Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Miniaturní rádiový vysílač
Menší druhy však lze sledovat pomocí rádiové telemetrie, na jejímž základě vědci z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) vyvinuli unikátní systém BAARA (Biological AutomAted Radiotracking System) pro sledování zvířat.
Dosud museli vědci signál jednotlivých rádiových batůžků ručně zaměřovat pomocí směrové antény. Kvůli náročnosti této činnosti mají k dispozici jenom malé množství dat. Systém BAARA naproti tomu umí pomocí sítě stanic zaměřovat a vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě po dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně.
Dalším krokem byla miniaturizace batůžků s rádiovým vysílačem. "Ty teď neváží víc než
"Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci získat řádově desetinásobně vyšší množství informací než při ručním sběru dat," doufá Petr Jedlička z ÚPT, který stál v čele vývoje. Věří, že BAARA bude celosvětově využívána nejen zoology, ale hlavně ochranáři.
Vysílačku unese i vážka
Vědci spolehlivost BAARY ověřovali na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. "I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz," říká Tomáš Bartonička z MU. Radiová telemetrie bude totiž teoreticky použitelná například také pro vážky.
Výsledky bude možné využít například při výstavbě větrných parků nebo rychlostních komunikací. Díky monitoringu bude patrno, zda stavebním plánem neprocházejí migrační trasy třeba právě netopýrů a zda plánovaná stavba neohrozí v místě jejich populaci.
"Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme na několika málo kilometrech pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů," říká Tomáš Bartonička. Tomu by mohla do budoucna BAARA předejít. Systém momentálně prochází patentovým řízením a vědci počítají, že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování.
