Inteligence zvířat
Francouzi naučili paviány číst. Ne však porozumět textu

Paviáni dovedou rozpoznat slova nesoucí význam od náhodných shluků písmen. Zdá se, že schopnost čtení ve smyslu rozpoznávání řádu v sekvenci abstraktních symbolů je evolučně poměrně stará, předchází vzniku jazyka a s lidmi ji sdílejí i další primáti. Porozumění psanému textu je však pochopitelně výrazně obtížnější a paviáni nic takového nesvedou.

Vědci z Laboratoře kognitivní psychologie, společného pracoviště Université d'Aix-Marseille a francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS), publikovali v časopise Science výsledky pokusů se šesticí dospívajících paviánů guinejských.

Opice měly ve své společné ubikaci k dispozici dotykové obrazovky, na nichž se objevovaly různé kombinace čtyř písmen. Některé odpovídaly anglickým slovíčkům, jiné představovaly náhodné kombinace nenesoucí žádný význam.

Pod slovem se vždy objevily dva znaky: křížek a kolečko. Paviáni se měli dotknout kolečka, pokud písmena tvořila smysluplné slovo. V opačném případě měli zvolit křížek. Když odpověděli správně, vysloužili si za odměnu svou oblíbenou laskominu.

Vědci jim zadání úkolu pochopitelně takto nevysvětlili. Pouze je nechali s obrazovkou pracovat a očekávali, že pokud toho paviáni jsou schopni, časem se slova naučí rozlišovat, protože budou chtít získat pamlsek.

Opice se mohly hře s obrazovkou věnovat, kdykoli k tomu měly chuť. Po 44 dnech, během nichž učinily celkem padesát tisíc pokusů, se dostavily pozoruhodné výsledky. V databázi bylo více než sedm a půl tisíce písmenných kombinací, z toho asi pět set odpovídalo smysluplným slovům. Nejlepší z paviánů se naučil rozpoznat 308 slov, přičemž si při tom počínal s 75procentní úspěšností. Kdyby pouze hádal, dosáhl by úspěšnosti pouze 50 %. Nejhorší z účastníků pokusu rozpoznával "pouze" 81 slov.

Rozpoznání vnitřní struktury

Nešlo přitom pouze o to, že by se paviáni slova naučili nazpaměť. Vědci jim totiž po počátečním tréninku do databáze zařadili i slova, s nimiž se nikdy předtím nesetkali. Přesto i ta dokázali od náhodných shluků rozlišit.

Autoři výzkumu se domnívají, že paviáni si dovedou všimnout určitých zákonitostí, jimiž se tvorba slov řídí. Některé kombinace písmen se v nich totiž objevují častěji než jiné. V angličtině je to u čtyřpísmenných slov například kombinace "te" (bite, hate, kite, mate...).

Vědci slova vybírali tak, aby podobné opakující se páry písmen obsahovala poměrně často, zatímco u nesmyslných kombinací se je naopak snažili minimalizovat. Neznamená to však, že by volili zjevně nepravděpodobné kombinace jako "qxdr" nebo "tkbz". Mezi nesmyslnými kombinacemi byly například "stod" nebo "telk".

Rozpoznávání jednotlivých písmen není nic složitého, to lze naučit lecjaké zvíře. Rozpoznávání celých slov je však mnohem složitější a vědci se dosud domnívali, že je k tomu nutná dispozice, kterou vládnou pouze mozky nastavené na používání mluveného artikulovaného jazyka - tedy výlučně mozky lidské.

Aktuální výzkum ukazuje, že i další primáti dokážou psaný text po formální stránce do jisté míry analyzovat, byť samozřejmě nerozumějí jeho významu. Zřejmě se na tom podílejí stejné části mozku, jaké nám umožňují rozlišovat reálné objekty - osoby, stromy, skalní útvary... Znamená to, že základní předpoklad pro používání písemné formy jazyka má evoluční kořeny staré mnoho milionů let.

Lidská schopnost čtení je nicméně složitější a zapojují se do ní i další vrstvy kognitivních schopností. A samozřejmě nám při čtení pomáhá i skutečnost, že na rozdíl od paviánů chápeme význam slov a dovedeme si díky tomu leccos domyslet. Hezky to ilustruje to skutečnost, že většina z nás při rychlém čtení přehlédne běžné překlepy.

Dokonce jsme často schopni psanému textu porozumět poměrně dobře i v případě, že se písmena ve slovech přeházejí dosti brutálním způsobem. Je k tomu zapotřebí dodržet jediné pravidlo: první a poslední písmeno musí zůstat na svém místě. Tak schválně: Detkáože pseříčt ttuo vtěu, psežtoře josu v jíjech sveloch pemnísa pheřáneza?