Na historicky prvním evropském červeném seznamu ohrožených ptačích druhů jsou i zástupci, kteří žijí v Česku. Základním sdělením je varování, že na starém kontinentě je stále každý pátý druh ohrožen vyhynutím.
Orel královský nebo raroch velký. I tyto dva ptačí druhy jsou na novém soupisu ohrožených ptačích druhů. Oba žijí i v české přírodě. "Jsou to druhy, jejichž početnost u nás závisí na tom, jak se bude vyvíjet zdrojová populace v Maďarsku. U nás jsou okrajem této populace," řekl on-line deníku TÝDEM.CZ ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Orel i raroch patří do poměrně početné skupiny ptactva, kterému podle historicky prvního evropského červeného seznamu hrozí vymizení. "Navzdory nezpochybnitelným ochranářským úspěchům je v Evropské unii stále každý pátý ptačí druh ohrožen vyhynutím. Hlavními příčinami jsou špatné praktiky v zemědělství, ztráta vhodného prostředí a klimatické změny," konstatuje zpráva.
Červený seznam vznikal tři roky, práci koordinovala renomovaná organizace BirdLife International. Listina představuje nezávislé zhodnocení rizika vyhnutí pro všechny druhy ptáků, kteří se vyskytují od Atlantiku po Ural.
Podle seznamu je 18 procent ze všech 451 hodnocených druhů ohrožených v sedmadvaceti zemích Evropské unie. Z těchto 82 druhů je kriticky ohrožených jedenáct, ohrožených šestnáct a zranitelných 55 druhů.
Třináct procent ze všech 533 hodnocených druhů je ohroženo v celé Evropě. Celoevropsky tedy 67 druhů, z nichž deset je v nejvyšší možné úrovni ohrožení. Mezi ně patří koliha tenkozobá, keptuška stepní nebo buřňák baleárský. Dalších 57 druhů je vedeno v nižších kategoriích ohrožení.
Celkem 29 druhů přitom bylo v porovnání s rokem 2004 přeřazeno do vyššího stupně ohrožení. Například hrdlička divoká, racek tříprstý nebo polák velký. Některé druhy v této kategorii neustále zůstávají. Patří mezi ně i čejka chocholatá, která žije i v české krajině a která doplácí na intenzifikaci zemědělství.
Naopak dvacet druhů dříve považovaných za regionálně ohrožené jsou nyní klasifikovány jako v Evropě málo dotčené. Příkladem je luňák hnědý, poštolka jižní, pelikán kadeřavý nebo drop velký, o jehož návrat na jižní Moravu právě usiluje státní Agentura ochrany přírody a krajiny.
"Zpráva obsahuje znepokojující statistické údaje, ale také nám ukazuje hodnotu dobře naplánovaných akcí na ochranu biodiversity. Ta nám poskytuje mnohé ekosystémové služby, na kterých jsme závislí jak ekonomicky, tak sociálně. Naším úkolem je najít cestu, jak stavět na těchto úspěších a šířit je i do jiných oblastí. Je to také cenný vklad do hodnocení efektivity evropských směrnic na ochranu přírody - Evropa potřebuje přesně zacílenou legislativu," řekl evropský komisař pro životní prostředí.
Christina Ieronymidou, vedoucí programu ochrany evropských druhů organizace BirdLife International připomněla, že se například daří lépe chránit ptactvo před smrticím elektrickým vedením. "Nyní však čelíme mnohem větším výzvám, mezi nimiž dominují degradace zemědělské krajiny a klimatické změny. Tyto problémy vyžadují mnohem složitější řešení," řekla.
