Člověk chová dobytek, mravenci si vykrmují mšice produkující sladkou šťávu a jeden hlubokomořský krab si podobně ochočil bakterie, které si lebedí v horkých vývěrech na dně oceánu v hloubce okolo 1000 metrů.
Devět centimetrů dlouhý krab obývá mořské dno poblíž kostarického pobřeží. Tamní ekosystém získává část energie ze sedimentujících organických látek v podobě exkrementů a mrtvých těl organismů žijících blíže hladině. Další organické látky vznikají přímo na místě. Nevyrábějí je však fotosyntetické řasy a sinice, protože od hladiny už neproniká prakticky žádné světlo.
Místo nich zde žijí bakterie, které si energii pro průběh příslušných reakcí berou z chemických látek. Soustředí se kolem horkých vývěrů bohatých na sirovodík a metan, z nichž syntetizují složitější organické látky.
Tým vedený mořským ekologem Andrewem Thurberem z Oregonské státní univerzity nyní v časopise PLoS ONE informuje o podivuhodném způsobu, kterým tyto bakterie využívá krab Kiwa puravida. Jeho klepeta pokrývají výběžky, na nichž krab bakterie pěstuje. Obchází vývěry a mává klepety ze strany na stranu, aby zvýšil proudění vody přinášející bakteriím živiny:
Když se bakterie dostatečně namnoží, úrodu sklidí (5x zrychleno):
Poměr izotopů uhlíku i charakter mastných kyselin v krabím těle jasně ukazují, že bakterie tvoří hlavní součást jeho jídelníčku.
