Žijeme v době, kdy většinu souše ovládají krytosemenné rostliny. Za jejich úspěch může oboustranně výhodná spolupráce se zvířaty, zejména s hmyzem. Kde a kdy se ale na naší planetě vzaly?
Původ veleúspěšných krytosemenných je navzdory intenzivnímu výzkumu pořád záhada. Jejich světovláda začala před sto čtyřiceti milióny let v období spodní křídy. V krátkém čase ovládly souš a už se svého panství nevzdaly. Jejich nástup byl tak náhlý, že se Charles Darwin nerozpakoval označit ho jako "hnusnou záhadu." Dnešní vědci od Darwinových časů sice pokročili, pořád ale zbývá hodně nevyřešených otázek. Jednou z nich je doba, kdy krytosemenné vznikly. Dvojice švýcarských vědců Peter Hochuli a Susanne Feist-Burkhardtová teď zúžila prostor pro možné odpovědi.
V časopise Frontiers in Plant Science seznamují vědeckou veřejnost s nálezem pylových zrn starých mezi 252 a 247 miliony let. Pochází z období spodního triasu. Vypadá to, že než kvetoucí rostliny ovládly zeměkouli, čekaly sto miliónů let na příležitost.
Jak vypadaly?
Nejstarší známá zkamenělina krytosemenné rostliny se jmenuje Archaefructus liaoningensis. Její stáří odhadují paleontologové okolo 125 miliónů let. Pochází z dnes už slavného naleziště I-sien v čínské prefektuře Ťin-čou. Peter Hochuli a Susanne Feist-Burkhardtová našli svá pylová zrna ve dvou vzorcích z geologických vrtů z oblasti obcí Weiach na severu Švýcarska. "Věříme, že i velmi opatrní vědci teď uvěří, že se kvetoucí rostliny vyvinuly dlouho před obdobím křídy," prohlásil Hochuli v tiskové zprávě, již k výzkumu vydala Zurišská univerzita.
Nalezených pylových zrn bylo celkem šest typů. Jednotlivých exemplářů bylo však příliš málo, aby je vědci mohli formálně popsat jako nový druh (Ano, jde to i jen podle pylu). Dvě zrna ovšem vypadala, že by mohla patřit k už popsanému rodu křídových rostlin jménem Afropollis.
Jak rostliny, jimž pyl patřil, vypadaly, pochopitelně nikdo neví. Před 247 milióny let panovalo v dnešním Švýcarsku subtropické klima. Pravděpodobně ho trápila sucha, takže prastaré krytosemenné rostliny musely řešit podobné problémy jako dnešní vegetace rostoucí na pobřeží Jižní Afriky, Chile nebo Kanárských ostrovů.
Včely nebyly
Podle tvaru zrn se zdá, že pradávné rostliny opylovali živočichové. Včely to však být nemohly. Vyvinuly se, podobně jako mravenci, z vos až o přibližně sto padesát miliónů let později. Aspoň si to zatím vědci myslí. Nejstarší známá včela se jmenuje Melittosphex burmensis a žila přibližně před sto miliony lety. Pyl krytosemenných rostlin ze spodního triasu museli pravděpodobně roznášet brouci, mouchy nebo motýli. Dělali to však jen mimochodem, nebyli specializovaní opylovači.
Právě příchod specialistů o sto miliónů let později pravděpodobně spustil rozmach krytosemenných, který trvá dodnes. V současnosti jich na Zemi žije něco mezi 250 a 400 tisíci druhy. Oproti třeba mechům, kterých je jen asi dvanáct tisíc, jsou tedy velmi úspěšné. Jejich přímí předkové zatím nejsou známi. Hodně často se ovšem mluví o dnes už vymřelé skupině kapraďosemenných dřevin.
