Dýmějový mor vyhubil ve čtrnáctém století polovinu Evropy. Způsobuje ho bakterie Yersinia pestis přenášená bleším kousnutím. Americký entomolog našel zbytky podobné bakterie v sosáku pravěké blechy. Dochovala se v jantaru.
Bleší příběh připomíná zápletku Jurského parku. Není to náhoda. Autora románu z roku 1990 Michaela Crichtona inspiroval výzkum George Poinara. Specializuje se na studium hmyzu dochovaného v jantaru. Pracuje na Oregonské státní univerzitě. V devadesátých letech minulého století se pokoušel z jantarových fosilií získat DNA stejně jako v knize. Bohužel to nejde. Blechu s morovou bakterií Yersinia pestis objevil také Poinar. Popis nálezu zveřejnil v časopise Journal of Medical Entomology. Fosilie pochází z okolí města Puerto Plata v Dominikánské republice.
Je o pětačtyřicet let mladší než komár z Jurského parku. Je stará dvacet milionů let. Poinar použil jen elektronový mikroskop. Ke spolehlivé identifikaci buněk by byla potřeba jejich DNA. Buňky v sosáku a střevě blechy by proto mohly patřit i jiné bakterii než Yersinii.
Morová bakterie nebo nějaký její blízký příbuzný je ale nejpravděpodobnější kandidát. Dnešní blechy přenáší spoustu nebezpečných mikrobů. Jen jeden z nich ale vypadá stejně jako ty na fotkách: Yersinie.
Morová bakterie tvoří shluky mezi jícnem a žaludkem blechy. Fungují jako zátka, která bleše překáží. S ucpanou trávicí trubicí nedokáže nasát dost krve. Má hlad a snaží se nakrmit znovu. Během krmení napřed vyzvrací morové bakterie do krve hostitele. Mikrobi v sosáku blechy z jantaru vypadali, jako by kdysi byli součástí takové zátky.
Jedna věc je ale divná. Podle genetických výzkumů se lidská morová bakterie Y. pestis vyvinula teprve před deseti až dvaceti tisíci let. Buňky nalezené ve dvacet milionů staré bleše by mohly patřit některému z jejích předků. Asi byl parazitem hlodavců.
