Už třiadvacátý ročník udělování takzvaných Ig Nobels, cen za bizarní vědecké bádání, uspořádala ve čtvrtek americká Harvardova univerzita. Mezi oceněnými je švédský badatel, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, nebo egyptský lékař za studii o pohlavním životě krys navlečených do spodního prádla.
Cenu si letos odnesli i organizátoři hry piškvorky, do níž se zapojili mimo jiných čtyři držitelé skutečných Nobelových cen. Laureáti od poroty dostali peněžitou odměnu ve výši deseti bilionů dolarů. Cena byla ovšem vyplacena v prakticky bezcenných zimbabwských bankovkách.
Švéd Fredrik Sjöberg svou trilogii věnoval chytání dvoukřídlého hmyzu pestřenek, známých jako vosičky. Knihu psal patnáct let. "Je to skutečně správná věc, když napíšete knihu o něčem, co doopravdy znáte," řekl Sjöberg, který žije na liduprázdném švédském ostrově. Jeho dílo se ovšem v severské zemi stalo hitem a první díl už byl přeložen do angličtiny.
Egypťan Ahmad Šafik navlékl své hlodavce do spodního prádla zhotoveného z polyesteru, bavlny a vlny, aby zjistil, jak různé tkanivo ovlivňuje jejich sexuální apetit. Profesor káhirské univerzity přišel na to, že krysy se spodkami z polyesteru a jeho směsí s bavlnou jsou méně aktivní, zřejmě kvůli vyššímu elektrickému náboji látky. Egypťan doporučil, aby jeho badatelské výsledky byly uplatněny na lidech.
Zajímavý objev ohlásil vědecký tým z německé univerzity v Lübecku. Zjistil, že pokud má pokusná osoba vyrážku na jednom rameni, může se postavit před zrcadlo a ulevit si od svědění drbáním na druhém, zdravém rameni. Postižené rameno zůstane bez újmy a pacientovi je prý lépe.
