Vstáváte uprostřed noci, abyste si došli pro něco malého na zub? Kromě své štíhlé linie asi škodíte i paměti. Naznačuje to nový výzkum, zatím provedený jen na laboratorních hlodavcích.
Myši jsou noční tvorové. Za normálních okolností spí, když je světlo, a jedí, když je tma. Skupina výzkumníků v čele s Dawn Lohovou z Kalifornské univerzity myším jídelní režim schválně převrátila. Poskytli jim přístup k potravě mezi devátou hodinou ranní a třetí odpolední, tedy v době, kdy má každá počestná myš hlubokou noc. Podobné experimenty jsou vcelku běžné a badatele při nich většinou zajímá, jestli myši ztloustnou. Lohová a její spolupracovníci se však zaměřili na něco jiného. Studovali paměť hlodavců.
Myši s převráceným jídelním režimem podávaly proti kontrolní skupině krmené normálně od devíti večer do tří ráno horší výkony v paměťových testech. Špatně poznávaly věci, s nimiž se nedávno setkaly, a měly potíže si rozvzpomenout i na místa v bludišti, kde jim hrozil elektrický šok.
Podle vědců za to může protein jménem CREB. Je to transkripční faktor, tedy bílkovina, která má schopnost spouštět nebo jinak měnit aktivitu DNA. CREB řídí několik různých skupin genů. Část z nich ovlivňuje tvorbu vzpomínek, jiné souvisejí se střídáním spánku a bdění. Při ukládání vzpomínek je potřeba, aby byl CREB aktivní v hipokampech.
Je to dvojice párových struktur - v každé mozkové polokouli máme jeden hipokampus - zanořených hluboko uvnitř spánkových laloků. Jejich jméno je odvozené z řeckého označení pro mořské koníky, které svým tvarem připomínaly starým anatomům v devatenáctém století.
V hipokampech myší s převráceným režimem našli vědci nedostatek proteinu CREB potřebného k formování nových vzpomínek. Lohová a spol. zatím nezkoušeli, jestli noční svačinky působí stejně i na lidi. Myslí si ale, že by mohly. Lidé pracující ve směnném provozu mívají totiž často zhoršené výsledky v psychologických testech. Všechny podrobnosti experimentu vyšly v časopise eLIFE.
