Paleontology překvapil objev dinosaura, který měl ze všech svých příbuzných relativně k tělu nejmohutnější stehenní svaly. Kopanci se mohl bránit před útočníky. Na počest svého nejvýraznějšího anatomického znaku dostal jméno Brontomerus mcintoshi (brontomerus v překladu z latiny znamená „hromová stehna").
Žil před 110 miliony let na území dnešního Utahu a patří do stejné skupiny jako Brachiosaurus nebo Diplodocus, tedy největší suchozemští tvorové, kteří kdy tuto planetu obývali. Tento druh však byl výrazně menší. Hmotností okolo šesti tun připomínal dnešního slona. V délce ho se svými čtrnácti metry překonal jen díky dlouhému ocasu.
Podobu dinosaura vědci rekonstruovali pouze z několika nalezených kostí patřících dvěma jedincům - dospělci a mláděti. Kostry sice ležely v těsné blízkosti, není však jisté, že šlo o rodiče s potomkem. Mohutní sauropodní dinosauři, k nimž patřil, totiž kladli svá vejce do země podobně jako dnešní želvy a o mláďata se nestarali.
Na mohutnost stehenních svalů paleontologové usuzují podle tvaru pánevní kosti, na kterou se tyto svaly upínaly. Spekulují, že Brontomerus kopanci odrážel útoky menších mrštných predátorů. Silné nohy se mohly uplatnit i při soubojích samců o samice, případně k pohybu v obtížném kopcovitém terénu.
Tým paleontologů z Velké Británie a Spojených států o objevu informuje v časopise Acta Palaeontologica Polonica.
