Sladké brambory nesou cizí DNA

Věda a technika
24. 4. 2015 07:07
Sladké brambory (ilustrační foto).
Sladké brambory (ilustrační foto).

V současnosti je asi deset procent orné půdy na Zemi oseto geneticky modifikovanými plodinami. Počítají se do toho ale jen rostliny, které upravili biologové ve sterilních laboratořích. Příroda samotná však s genetickými modifikacemi experimentovala už daleko dřív.

Sladké brambory, zvané také batáty, jsou hlízy rostliny jménem svlačovice batátová. Podle posledních statistik Organizace pro výživu a zemědělství OSN se jich ročně vypěstuje okolo 127 milionů tun, z čehož něco přes osmdesát procent vyrobí zemědělci v Číně. Přibližně polovina čínské úrody ale nekončí v lidských žaludcích, nýbrž v žaludcích hospodářských zvířat. Pro srovnání: obyčejných brambor se na Zemi ročně vypěstuje necelých 370 milionů tun.

Na přirozenou genetickou modifikaci sladkých brambor přišli vědci z Ghentské univerzity a Mezinárodního bramborového institutu v čele s Tinou Kyndtovou. Podrobnosti objevu popisují v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Dospěli k němu náhodou.

Biologové původně hledali v DNA sladkých brambor genetický kód virů. Ty mají totiž ve zvyku začleňovat se do dědičné výbavy svého hostitele. Kromě virů ale badatelé narazili i na množství úseků DNA z bakterií Agrobacterium rhizogenes a Agrobacterium tumefaciens.

Oba dva tito mikrobi ovládají zvláštní trik. Umějí propašovat do buněk rostlin malý kruhový úsek vlastní nukleové kyseliny označovaný jako T-DNA. Ten způsobí, že tělo jejich oběti zduří. Vytvoří se na něm nádor, jímž se pak bakterie živí. T-DNA se používá v biotechnologii, když chtějí genetičtí inženýři přinutit rostliny, aby dělaly, co od nich zrovna potřebují.

Za běžných okolností zůstává oddělená od genetického materiálu hostitele. Sladké bramboře se ale část bakteriálního kódu zřejmě hodila a rozhodla se ponechat si ho. Vědci prozkoumali genomy celkem 291 odrůd sladké brambory a některých příbuzných rostlin. Našli i úseky původem bakteriální DNA, které měly jen sladké brambory, ale ne jejich divocí příbuzní. Je proto možné, že některé z těchto genů způsobily, že se předkové brambor stali zajímavými pro lidské šlechtitele.

Autor: Radek JohnFoto: ČTK/AP/Gerry Broome

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ