Maličcí živočichové, kteří vypadají jako kombinace stonožky s housenkou, mají zbraň připomínající komiksového hrdinu Spider-Mana. Chrlí sekret, který na vzduchu tuhne v pevné lepkavé vlákno. Biologové zkoumají, jak to dělají.
Spousta dnešních živočichů vypadá úplně jinak než, jak vypadali jejich předkové. Kdybyste potkali první obratlovce z doby před pěti sty miliony let, ani by vás nenapadlo, že jsou to vaši příbuzní. Některé jiné skupiny živočichů se ovšem zase nezměnily téměř vůbec. Drápkovci - nepočetná větev evolučního stromu živočichů, příbuzná třeba hmyzu nebo želvuškám - vypadá a žijeposledních 490 milionů let pořád stejně. Jsou to drobní červovití živočichové. Nejdelší druhy mají jen okolo 15 centimetrů. Když chtějí vyrůst, musí napřed svléknout pevnou vnější kostru podobně jako třeba hmyz.
Pohybují se pomocí panožek na spodní straně těla. Nejsou moc efektivní, takže lezou pomalu. Přesto jsou to dravci. Kořist chytají pomocí lepivých vláken, které dokážou vystřelovat na značnou vzdálenost. Skupina výzkumníků v čele s Andrésem Conchou z univerzity Adolfa Ibáñeze v chilském Santiagu zkoumala, jak zbraň drápkovců funguje.
Drápkovci mají na hlavě dva otvory, kterými svoje lepidlo vyvrhují. Na jejich okrajích jsou drobné bradavky. Vědci tvrdí v časopise Nature communications, že proud lepidla vzniká kmitáním bradavek, které ho míchají a usměrňují.
Samotné lepidlo ovšem drápkovci tvoří ve žlázách, jež leží přibližně uprostřed jejich těla. K vyústění na hlavě ho vedou speciální trubice. Některé druhy drápkovců na nich mají ještě odbočky. Slouží jako přídavné zásobníky slizu.
Výzkum by se mohl hodit technikům, kteří potřebují míchat v přesných poměrech malá množství různých kapalin. Kapitola sama pro sebe je pak lepidlo drápkovců. Chemiky fascinuje zejména jeho schopnost rychlého tuhnutí. Kdybychom ho dokázali vyrobit uměle ve větším množství, určitě by se pro něj našlo mnoho praktických využití.
