Za posmrtnou pózu dinosaurů mohou jejich krky

Věda a technika
15. 1. 2016 18:52
Přibližně čtyřmetrový druh Ornithomimus edmontonicus v typické dinosauří posmrtné póze.
Přibližně čtyřmetrový druh Ornithomimus edmontonicus v typické dinosauří posmrtné póze.

Paleontologové si již dávno všimli, že většina dinosauřích zkamenělin vypadá podobně. Krk mají ohnutý dozadu, ocas natažený a lebka se téměř dotýká pánve. Vědci se dlouhá léta dohadují, jestli za podivnou pozici mohou smrtelné křeče, nebo do ní dinosaury naaranžují vnější síly až po smrti.

Biologové Anthony Russell a Adam Bentley z univerzity v Calgary šli na problém ohnutých dinosauřích krků od lesa. Nakoupili kuřata, což jsou koneckonců stejně jako všichni ostatní ptáci dinosauři, a vyzkoušeli, jakým směrem se jejich kosti přirozeně stáčí. Nebylo to úplně jednoduché. Předně bylo potřeba sehnat kuře, které má ještě krk a hlavu. V běžném supermarketu ho nekoupíte. Naštěstí se ale kuřata prodávají i v asijských obchodech, kde se dají sehnat celá. Russell a Bentley jich zakoupili patnáct.

Pět z nich použili jako kontrolu, deset zkoušeli aranžovat do všelijakých posmrtných póz. V těch je snímali supermoderním rentgenem, který umožnil podrobně zaznamenat a proměřit polohy kostí kloubů. Vědci nasnímali postavení jedenácti kloubů ve čtrnácti různých pozicích a 1540 úhlech. Výsledky analýzy snímků zveřejnili v časopise Journal of Zoology.

Zdá se, že horní část dinosauří páteře má přirozenou tendenci se prohýbat směrem k ocasu, a že je k tomu potřeba relativně malá síla. Týká se to zejména obratlů ve střední části krku. Opačným směrem je pohyb obtížnější. Při prohnutí směrem dolů se kuřecí obratle navzájem zaklesly a nechtěly se ani hnout.

Spojení lebky s páteří je také velmi flexibilní, což podle Russella a Bentleyho umožňuje její snadné přetočení do podivných úhlů, s nímž se paleontologové často setkávají. Výzkum by mohl objasnit, i proč paleontologové nacházejí spoustu dinosauřích koster bez hlavy - lebka je k tělu připojená tak volně, že se snadno ztratí.

Dinosauři jsou velice úspěšná větev rodokmenu života. Poprvé se na Zemi objevili asi před 231 miliony let. Přibližně 135 milionů let byli dominantní skupinou obratlovců na souši. Před asi 66 miliony let jich ale velká část vyhynula a vlády nad suchou zemí jsme se ujali my, savci. Přiživší dinosauři, ptáci, však nadále slaví mnoho úspěchů. V současnosti jich na naší planetě žije víc než deset tisíc druhů.

Autor: Radek JohnFoto: Sebastian Bergmann

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ