V peruánské metropoli Limě začne v pondělí 1. prosince konference, která by měla připravit návrh nové globální dohody o ochraně klimatu, jež má být přijata příští rok v Paříži. Jistý optimismus před rozhovory dodaly nedávné sliby omezování emisí ze strany Evropské unie i dvou největších znečišťovatelů planety - Číny a USA - a první příspěvek ve výši deseti miliard dolarů do zeleného fondu na pomoc rozvojovým zemím v boji proti oteplování. Experti nicméně varují, že jakákoli dohoda bude pravděpodobně příliš slabá, aby zastavila stávající globální oteplování.
O přípravě dokumentu, který má nahradit Kjótský protokol o snižování exhalací skleníkových plynů, budou v Limě do 12. prosince jednat zástupci 195 zemí světa. V roce 2009 skončily rozhovory o nové, mnohostranné klimatické dohodě na ekologickém summitu OSN v Kodani fiaskem, takže byly stanoveny méně ambiciózní, ale realističtější cíle. Své závazky snížit emise skleníkových plynů a plány na jejich realizaci mají nyní předkládat jednotlivé země; jejich příspěvky pak budou sloučeny v jeden celek. Státy se na tom domluvily na předchozích konferencích v roce 2010 v jihoafrickém Durbanu a poté v Cancúnu, Dauhá a ve Varšavě.
Společným záměrem je zvrátit 45procentní nárůst emisí skleníkových plynů od roku 1990 a udržet zvyšování průměrných teplot pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti úrovni před průmyslovou revolucí. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu. Teploty přitom vystoupaly již o 0,85 stupně a při současné míře exhalací by to mohlo do konce století být 3,6 až 4,8 stupně Celsia.
"Vyhlídky jsou podstatně lepší než před summitem v Kodani," řekl ekologický expert Robert Savins z Harvardovy univerzity. "Očekávání (v letech 2008-2009) byla příliš velká", a to vedlo k neúspěchu kodaňského summitu, dodal.
Nový, volnější model dohody je změnou oproti Kjótskému protokolu, v němž 35 vyspělých zemí v roce 1997 slíbilo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale zahrnoval jen 14 procent globálních emisí - nikdy ho nepodepsaly Spojené státy a nevztahoval se ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie.
Své nové dlouhodobé závazky na omezení emisí představili nyní jako první zástupci EU, Číny a USA. Unie má v plánu do roku 2030 zredukovat emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent oproti úrovni z roku 1990. USA chtějí snížit emise do roku 2025 o 26 až 28 procent oproti roku 2005 a Čína slíbila, že její emise začnou klesat nejpozději okolo roku 2030. Peking nicméně neuvedl žádné konkrétní kroky, jak zmíněného cíle dosáhnout, a v USA nedávnou klimatickou dohodu amerického prezidenta Baracka Obamy a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga odsoudila řada republikánských poslanců, kteří ovládají obě komory Kongresu.
Ekologický expert Savins na druhou stranu poukázal na to, že vůbec první časový závazek Číny "znamená výrazný tlak na další velké rozvíjející se ekonomiky jako Indie, Jihoafrická republika či Brazílie". Povzbuzením je i 9,3 miliardy dolarů poskytnutých dárci do zeleného klimatického fondu, který má sloužit rozvojovým zemím k omezování jejich emisí a k adaptaci na změny klimatu.
