Soudní dvůr Evropské unie zakázal přijímat patenty, které předpokládají ničení lidských zárodků za účelem získávání embryonálních kmenových buněk. Rozsudek omezuje využívání těchto buněk ve výzkumu.
Předmětem patentu však může být použití terapeutických či diagnostických postupů na lidském embryu, pokud je to pro embryo prospěšné. Vyloučena je možnost patentovat použití lidských embryí pro účely vědeckého výzkumu.
V České republice je podle ředitelky Ústavu experimentální medicíny Evy Sykové možné využívat přebytečná embrya k výzkumným účelům ve schválených vědeckých institucích. Připustila, že rozhodnutí evropského soudu by mohlo znamenat, že se nesmějí vytvářet žádné další linie. "Ale my žádná nová embrya pro výzkumné účely nepotřebujeme, my máme linie z minulých let a ty nám pro výzkumné účely stačí," uvedla Syková.
Kdyby se ale ukázalo, že je účelné připravovat z kmenových buněk získaných z embryí preparáty k léčení vážných chorob, například chorob mozku a míchy, pak by to podle Sykové byl problém, který by bylo třeba legislativně řešit.
Soudci v Lucemburku konstatovali, že jsou-li kvůli získávání kmenových buněk ničena lidská embrya, naráží to na ochranu lidské důstojnosti.
Používání embryonálních kmenových buněk je eticky velmi sporné, protože původní embrya, z nichž se získávají, jsou při tomto procesu ničena. Profesorku Sykovou by ale zajímalo rozhodnutí soudu, jak se tedy má nakládat s oplodněnými lidskými vajíčky (embryi), která zbudou po in vitro fertilizaci (umělém oplodnění) a jež se nyní splachují do výlevky. "To jistě není důstojné, a tak by mě zajímalo, jak chce soud řešit tento problém," dodala.
Soud EU rozhodoval v patentovém sporu mezi ekologickou organizací Greenpeace a německým neurobiologem Oliverem Brüstlem. Ten v roce 1997 nahlásil patent na získávání nervových buněk ze zárodků. Chtěl tak léčit například Parkinsonovu chorobu nebo roztroušenou sklerózu. Spolkový patentový úřad a spolkový patentový soud v Německu prohlásily patent na základě stížnosti Greenpeace za neplatný a případ se dostal až k nejvyššímu německému soudu a poté k soudu Evropské unie.
Soudní dvůr EU má za to, že každé lidské vajíčko musí být od stadia svého oplodnění považováno za lidské embryo, jelikož tímto oplodněním může být spuštěn vývoj lidské bytosti. Jako lidské embryo je třeba v určitých případech kvalifikovat i neoplodněné lidské vajíčko. To ale považuje profesorka Syková, která se už léta zabývá výzkumem kmenových buněk, za nesmysl.
