Vědci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která provozuje unikátní velký částicový urychlovač (LHC) nedaleko Ženevy, zaregistrovali částice menší než atom, které se podle jejich měření pohybují rychleji než světlo.
V rámci experimentu pod názvem Opera naměřili italští odborníci CERN neutrinům, jedněm z nejpodivnějších fyzikálních částic, rychlost vyšší než světelnou, která představuje 299 792 kilometrů za vteřinu. Podle agentury AFP dosahují neutrina rychlosti 300 006 kilometrů v hodině.
Podle Einsteinovy teorie relativity by nic nemělo být rychlejší než světlo. Pokud by se objev potvrdil, šlo by o zásadní průlom do jednoho z pilířů fyziky. Stávající teorie by sice neztratily zcela svou platnost, ale bylo by potřeba je upravit tak, aby byly v souladu s experimentálními výsledky. Leccos by bylo jinak, než si myslíme. Dokud však objev nebude potvrzen dalšími testy, je na jakékoli závěry brzy.
"Pokoušeli jsme se pro to najít jakékoli možné vysvětlení," řekl podle BBC spoluautor pokusu Antonio Ereditato. "Chtěli jsme najít chybu, jakoukoli triviální chybičku, nebo i velmi komplikovanou chybu, případně nějakou záludnost, která by to vysvětlila. Ale nic jsme nenašli. No a když nic nenajdete, musíte si říct 'Tak dobře, teď s tím musím jít ven a požádat vědeckou veřejnost, aby si na to posvítila'," řekl Ereditato.
Důvody ke skepsi
Sami autoři experimentu nevylučují možnost, že diskuse ve vědeckých kruzích najde vysvětlení, které dosavadní teorie neohrozí. Neutrina během experimentu urazila vzdálenost 730 kilometrů, přičemž byla o 60 nanosekund (miliardtin sekundy) rychlejší, než předpovídá teorie. Aby bylo možné brát takový výsledek vážně, je třeba znát vzdálenost i čas s extrémní přesností.
Ereditato s kolegy tvrdí, že jejich měření má možnou odchylku pouhých deset nanosekund. Šedesát nanosekund by v takovém případě skutečně představovalo výraznou odchylku od očekávané hodnoty. Fyzik Chang Kee Jung, odborník na neutrina ze Stony Brook University, však na webu časopisu Science upozorňuje, že dosáhnout takové přesnosti je u neutrin velmi obtížné. Vsadil by se prý, že jde o chybu měření: "Moc by mě zajímalo, jak dospěli k přesnosti měření na deset nanosekund. Myslím, že vzhledem k vlastnostem GPS a použité elektroniky je velmi těžké se na takovou přesnost dostat."
"Byl by to natolik senzační objev, pokud to bude pravda, že je s ním třeba zacházet velmi opatrně," řekl podle AP John Ellis, teoretický fyzik CERN, který ale není do objevu přímo zapojen.
Podle fyzika Stavrose Katsanevase nové zkoušky provedou američtí vědci, kteří již v minulosti dospěli k podobnému závěru, ale míra potenciální chybovosti byla ještě příliš vysoká. Do tří let by ale měli dospět k mnohem přesnějším výsledkům.
Ve vědě je obvyklé, že měření nesouhlasí se stávající teorií. U tak dlouho a důkladně testovaných teorií, jako je Einsteinova teorie relativity, však další kontrola zpravidla odhalí nějaký háček. Jen ve výjimečných případech se anomálie potvrdí a vědci jsou nuceni své dosavadní představy o světě upravit.
Proto není běžné, aby badatelé své výsledky prezentovali veřejnosti předtím, než je publikují v odborném časopise, kde jejich práci prověří recenzenti znalí oboru. Na dalekosáhlé závěry je zatím brzy. Internetové stránky CERN o objevu mlčí, hlavní zpráva hovoří o tom, že do organizace vstoupil Izrael. Žádné informace nejsou ani na webu experimentu Opera.
