Máte kamaráda, který zázračně zbohatl? Vyhrál ve Sportce nebo sázením na koníčky? Nenapadlo vás někdy, jestli to není cestovatel časem, který k nám přišel z budoucnosti?
V knihách, filmech a televizních seriálech je cestování časem oblíbená zápletka. Dokonce nejde ani o zvláštnost naší technické, na poznatcích přírodních věd založené, civilizace. První zmínky o něm se dají najít už ve staroindickém eposu Mahábháratě. Skutečného časového cestovatele, aspoň ve smyslu, v jakém si je většina lidí představuje, ovšem hned tak nepotkáte. Podle speciální teorie relativity se dá bez větších problémů cestovat směrem do budoucnosti. Ve vztažných soustavách, které se vůči pozorovateli pohybují, běží čas pomaleji, než v těch, které jsou v klidu.
V pohybujících se tělesech tak plyne čas pomaleji. Platí to i pro běžné dopravní prostředky, jako jsou vlaky nebo letadla. Když cestujete, cestujete i do budoucnosti. Jenže časový úsek, o nějž se posunete vůči lidem, kteří zůstanou v klidu, je zanedbatelný. Cestování do minulosti je podle současných vědomostí o přírodě přinejmenším nepravděpodobné. To však nezabránilo dvojici fyziků z Michiganského technologického institutu, Robertovi Nemiroffovi a Terese Wilsonové, aby nezkusili ověřit, jestli mezi námi nějací návštěvníci z budoucnosti nejsou.
Vzkaz z budoucnosti
Žádný cestovatel časem se dosud veřejně nepřihlásil. Proto se dá předpokládat, že pokud mezi námi jsou, nechávají si to pro sebe. Je to pochopitelné. Stroj času by byl výnosný. Z minulosti by se dala přinést kombinace čísel, která vyhrají v loterii. Možná by stačilo jen jméno vítězného koně v dostizích, případně investiční tip na trh cenných papírů. Pokud byste využili takové informace ve vlastní prospěch, asi byste zrovna nevolali do novin, kde jste ji vzali. Jenže cestovatel časem může udělat chybu.
Když víte, co se stane v minulosti, můžete se prořeknout. Ještě nedávno by si toho mohlo všimnout jen málo lidí. Za našich časů však zůstává spousta lidských myšlenek zvěčněna na internetu, zejména na sociálních sítích. Jejich uživatelé chrlí obrovská množství dat dostupných odkudkoliv. Nemiroff a Wilsonová proto zkusili ověřit, jestli nenajdou stopy nějakého takového prořeknutí cestovatele z budoucnosti na webu.
Hledali výroky, které dokazují, že jejich autor věděl, co se stane dřív, než se to stalo. Protože není jisté, co z naší doby se dostane do učebnic dějepisu, a co upadne v zapomnění, soustředili se na dvě události, které se do nich dostanou téměř jistě - nedávnou volbu papeže a slavný zánik komety ISON. Z technických důvodů, s nimiž je možno se seznámit ve vlastní studii visící na webu arXiv, se soustředili na sociální síť, respektive mikroblogovací platformu, Twitter.
Včera na zdraví
Kometa ISON byla objevena 21. Září 2012. Argentinec Jorge Mario Bergoglio se stal římským biskupem 13. Března 2013. Nemiroff a Wilsonová hledali na Twitteru fráze "Comet ISON (kometa ISON)," "Pope Francis (papež František)" a hashtagy #popefrancis a #cometison z období před oběma událostmi. Kdybyste to náhodou nevěděli, hashtag je klíčové slovo označené dvojkřížkem, třeba #zima, nebo #vanoce. Používají se už od dob prvních chatů IRC na konci osmdesátých let. V posledních letech se znovu rozšířily právě na Twitteru.
Jako startovní datum si vědci určili první leden 2006. Ačkoliv se snažili, nenašli na Twitteru žádnou zmínku, která by naznačovala, že ji napsal cestovatel z budoucnosti. Nejblíž jí byl odkaz na spekulativní článek na jakémsi blogu, který předpovídal nového papeže Františka. Ke stejným výsledkům došli vědci i při analýze dotazů zadávaných ve vyhledávačích. Zkusili i zveřejnit speciální hashtagy, jejichž pomocí se uživatelé Twitteru, kteří pochází z budoucnosti, měli přihlásit. Ani to však nezabralo.
Pokud tedy mezi námi žijí cestovatelé z budoucnosti, nechtějí se nechat poznat a dávají si pozor. V případě událostí, jako je volba nového papeže nebo kometa ISON, to ani nemusí být těžké. Možná by bylo lepší pořádně vyslechnout výherce velkých částek v loteriích nebo lidi, kteří závratně zbohatli na burze.
Nemiroff a Wilsonová nejsou první, kdo se pokusil cestovatele časem najít. Už v květnu 2005 se o něco podobného pokusil student informatiky z Massachusettského technologického institutu Amal Dorai. Uspořádal setkání návštěvníků z budoucnosti. Nikdo nedorazil. V červenci 2012 měl podobný nápad i známý fyzik Stephen Hawking. Uspořádal pro cestovatele časem večírek. Pozvánky na něj zveřejnil až poté, co proběhl. Ani na Hawkingovo pozvání se nikdo nedostavil.
