Objev českých fyziků umožní vylepšit uhlíkové nanomateriály

Věda a technika
4. 5. 2011 08:08
Maximální kontrast v obrázcích z rastrovacích mikroskopů nemusí odpovídat jednotlivým atomům. Oblasti se zvýšeným signálem mohou naopak odpovídat dírám mezi atomy.
Maximální kontrast v obrázcích z rastrovacích mikroskopů nemusí odpovídat jednotlivým atomům. Oblasti se zvýšeným signálem mohou naopak odpovídat dírám mezi atomy.

Čeští vědci odkryli přesnou atomární strukturu uhlíkových nanomateriálů. Týmu z Fyzikálního ústavu Akademie věd a jejich kolegům z univerzity v Madridu se podařilo přesně určit polohy jednotlivých atomů tvořících rovinnou síť jedné vrstvy atomů uhlíku, takzvaný grafen, zobrazený mikroskopem s rastrující sondou. Výsledky výzkumu publikovali v časopise Physical Review Letters.

Přesné určení polohy jednotlivých atomů má podle fyzika Martina Ondráčka, který se na objevu podílel, zásadní význam pro další studium vlastností těchto materiálů a fyzikálních a chemických procesů v nich. Například studium adsorpce jednotlivých molekul nebo atomů na grafenu, výrazně modifikující jeho materiálové vlastnosti, jsou nemyslitelné bez přesné znalosti poloh jednotlivých atomů substrátu.

Českým fyzikům se podařilo interpretovat vztah mezi signálem z rastrovacího mikroskopu a polohou atomů uhlíku.Tento objev spolu s dřívějšími výrazně posunuje možnosti charakterizovat a modifikovat povrch pevných látek na atomární úrovni pomocí rastrovacích mikroskopů. Kombinace experimentu s teoretickými výpočty zahajuje novou éru rastrovací mikroskopie, kdy bude možné detailně zkoumat specifické chemické a fyzikální vlastnosti materiálů na atomární úrovni.

Přesné určení poloh jednotlivých atomů uhlíku tvořících grafen bylo dosud velmi obtížné. "Náš tým nyní dokázal počítačovými simulacemi vysvětlit různé podoby atomárních obrázků grafenu a uhlíkových nanotrubiček a ukázal, jak tyto obrazy vznikají vzájemným působením mezi hrotem rastrující sondy mikroskopu a povrchem studovaného materiálu," říká spoluautor studie Pavel Jelínek.

Svými speciálními materiálovými vlastnostmi a předpokládanými aplikacemi v nanotechnologiích se uhlíkové materiály jako fullereny (molekuly složené jenom z uhlíku, které se zformovaly do tvarů koule, elipsoidu či trubky) nebo sám grafen stávají v poslední době předmětem intenzivního zájmu fyziků, chemiků, ale i biologů. Není náhodou, že Nobelova cena za fyziku pro rok 2010 byla udělena právě za objev grafenu.

Autor: ČTK Foto: Akademie věd ČR

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ