Představte si, že vložíte kartu do bankomatu, ale místo abyste zadali svůj PIN, si nasadíte na hlavu elektrody. Na monitoru bankomatu se objeví slovo, které si přečtete. Pokud na něj bude váš mozek reagovat správným způsobem, bankomat vám dá peníze.
Nevypadá to zrovna prakticky. V některých jiných oblastech než v bankovnictví by se však podobný způsob rozpoznávání osob mohl hodit. Dal by se použít třeba u vstupu do přísně chráněných budov, kam může jen malý počet autorizovaných osob. Ještě uvidíme, jestli se časem rozšíří. V principu je možný. Tvrdí to nová studie v časopise Neurocomputing, Jejími autory je skupina výzkumníků v čele s Blairem Armstrongem z Baskického střediska pro mozek, kognici a jazyk ve španělské Donostii-San Sebastiánu. Elektrické pole lidského mozku se dá použít podobně jako otisky prstů.
Vědci požádali dobrovolníky, aby si přečetli seznam pětasedmdesáti notoricky známých zkratek, jako je třeba FBI nebo DVD. Během čtení snímali činnost jejich mozku pomocí elektrod připevněných ke kůži na hlavě.
Lidský mozek obsahuje asi osmdesát šest miliard nervových buněk, které spolu neustále komunikují pomocí elektrických signálů. Vzniká tak elektrické pole, jež se mění podle toho, na co myslíte. Když ale jednomu mozku ukážete dvakrát za sebou stejný podnět, jako je třeba napsané slovo, bude na něj reagovat pokaždé stejně. Reakce různých mozků se ovšem liší, takže se podle nich dají rozeznat.
V pokusu Armstronga a spol se povedlo jednotlivé účastníky pokusu jednoznačně rozlišit v 82 až 97 procentech případů. Vědci si myslí, že technologie má velké možnosti vylepšování. Proti otiskům prstů, snímkům rohovky, a dalším podobným technikám má velkou výhodu - je resetovatelná. Když někdo zneužije váš otisk prstu, nemůžete ho změnit. Vaše otisky budou celý život stejné. V případě aktivity mozku ale stačí změnit slovo, při jehož čtení se snímá elektrické pole.
