Telefon, televize, auto. Kam se umí nabourat špioni a hackeři

Na osm tisíc dokumentů o hackerských praktikách CIA, které nedávno zveřejnil známý server Wikileaks, znovu otevřel otázku, kde všude nás tajné služby mohou sledovat. A zároveň - kam všude se mohou nabourat hackeři a například nás vydírat.

Sledování telefonů, televizorů, ale třeba i chytrých automobilů. Praktiky, které známe spíše ze špionážních filmů, jsou běžnou zpravodajskou realitou. Potvrzují to právě i tisíce dokumentů o technikách zpravodajců k průniku do IT zařízení, které zveřejnil server Wikileaks, specializující se právě na odtajňování významných vládních, ale rovněž korporátních zpráv - známé jsou například jím uveřejněné tajné americké diplomatické dokumenty.

"Nejde o nic výjimečného," řekl on-line deníku TÝDEN.cz Martin Ondráček, manažer společnosti Sodat Software, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost a mezi její klienty patří i česká armáda, ministerstvo financí nebo Český Aeroholding. "Zpravodajské služby totiž z principu věci získávají informace pomocí nejrůznějších nástrojů, čili by nás nemělo překvapovat, že to v rámci své práce a kompetencí dělají i takto," dodal.

Odposlouchávaná Merkelová

Ondráček připomněl několik let starou aféru, kdy někdejší bezpečnostní expert Edward Snowden zveřejnil prostřednictvím sdělovacích prostředků informace svědčících o rozsáhlém sledování telefonických hovorů a komunikace na internetu americkými tajnými službami, a to nejen v USA, ale i v zahraničí. Podle německých médií byla mezi sledovanými i kancléřka Angela Merkelová. Událost dost pochroumala německo-americké vztahy.

"Mimochodem - od té doby členové německé vlády nebo vysocí státní úředníci při cestách do USA používají jen jednorázové telefony, které se po návratu delegací ničí. Pozoruhodné bezpečnostní řešení, leč pro běžného smrtelníka těžko použitelné," sdělil expert na kybernetickou bezpečnost Martin Odráček.

Poznamenal, že zajímavý je i vývoj, jak se aktuální úniky z CIA o hackerských praktikách zpravodajců vyšetřují. "Po úvodní tezi, že za to mohou cizí zpravodajské mocnosti (tušíme, že ruské či čínské, samozřejmě), si CIA pravděpodobně uvědomila, že to by její pověst ještě více poškodilo. Odhalila tedy zřejmou příčinu, že za ztrátu může 'neloajální zaměstnanec', ostatně tak jako vždy v těchto případech. Obdobně i za úniky dat z komerčních firem velmi často mohou neloajální nebo nezodpovědní zaměstnanci," uvedl Ondráček.

Větší byznys než drogy

Podle Ondráčka je třeba si uvědomit, že hackerské praktiky nepoužívá pouze CIA a jiné zpravodajské služby. "Z kybernetického zločinu se stává velice výnosný byznys, kterým se živí mnoho lidí po celém světě," upozornil. "Se stoupajícím počtem zařízení připojených na internet - dříve to byly jen počítače, později telefony, nyní se postupně dostáváme ke spotřební elektronice nebo autům - významně stoupá množství cílů, které lze na dálku napadnout. A s tím souvisejí potenciální problémy. Lidé si bohužel často neuvědomují, že je třeba se o tato elektronická zařízení také starat a že jejich používání přináší jistá rizika."

S tím souhlasí i David Slížek, šéfredaktor serveru Lupa.cz. "Ransomware útoky jsou na vzestupu. Znamenají, že vám útočník zablokuje počítač nebo přístroj a požaduje výkupné za to, že vám ho odemkne. Tyto útoky se vyskytují stále častěji. Už byl dokonce zaznamenán jeden na chytrou televizi: nějaký hacker ji zablokoval a požadoval výkupné," řekl Slížek Českému rozhlasu Plus. Podle Slížka je možné, že takových útoků bude ještě přibývat. Hackeři budou cílit na domácí spotřebiče připojené k internetu a budou se snažit z běžných uživatelů dostat nějaké peníze.

"Opravdoví hackeři už dávno nejsou nějací studenti na koleji. Skuteční kyberútočníci jsou dnes v dobře organizovaných a dobře financovaných skupinách a jsou propojeni s tradičním zločinem nebo vládními garniturami," uvedl regionální marketingový ředitel společnosti Check Point David Řeháček, podle něhož jsou hlavním cílem útoků právě peníze a informace. Kyberzločin je údajně už lukrativnější než obchod s drogami.

Zásady kybernetické bezpečnosti

Podle Martina Ondráčka ze společnosti Sodat Software je nutné, aby se uživatelé moderních přístrojů naučili dodržovat základní návyky kybernetické bezpečnosti. "Stejně jako si po příchodu domů umýváme automaticky ruce, a předcházíme tak infekčním nemocím jako třeba žloutence, i ve vztahu k IT a ke spotřební elektronice je nutné si vybudovat 'základní hygienické návyky'," tvrdí Ondráček.

Mezi ně patří pravidelná aktualizace nejen operačního systému, ale rovněž nainstalovaných aplikací. Mnohé hackerské útoky jsou totiž možné právě kvůli tomu, že uživatelé ponechali svá zařízení dlouhou dobu bez aktualizací.