Chatovací robot jménem Eugene Goostman prošel zkouškou, kterou navrhl před pětašedesáti lety otec moderní informatiky Alan Turing. Má určit, jestli je stroj schopen myšlení. Test se konal na půdě Královské společnosti v Londýně a Eugene Goostman jím prošel jako vůbec první robot v historii.
Britský matematik Alan Turing vymyslel podstatnou část principů, na jejichž základě pracují moderní počítače. A v roce 1950 poslal do filozofického časopisu Mind návrh metody, jak poznat, jestli stroj myslí. V současnosti pořádají různé instituce soutěže, do nichž se přihlašují programátoři, jejichž výtvory se pokoušejí zkouškou projít. Chatovací robot Eugene Goostman testem prošel jako první v historii. Jeho autory jsou programátoři Vladimír Veselov, Rus žijící v současnosti v USA, a Ukrajinec Eugen Demčenko, toho času žijící v Rusku.
Turingův test v původním podání vypadá následovně. Představte si, že, budete sedět u přepážky podobné přepážkám na poště, přes niž ovšem nebude vidět. Na druhé straně budou člověk a stroj. Budou vám moci podávat lístečky se vzkazy, na něž vy budete odpovídat. Pokud podle lístečků nedokážete rozeznat stroj od člověka, znamená to, že je stroj inteligentní.
Turing totiž považoval otázku, jestli stroj dokáže myslet, za příliš komplikovanou, poněvadž samotný pojem myšlení se dá jen těžko definovat. Proto tvrdil, že stačí zvládnout myšlení předstírat. V moderním podání se Turingových testů účastní chatovací roboti - programy napsané tak, aby komunikovaly s lidmi prostřednictvím textu. Zkouška je většinou časově omezená, takže možná původnímu záměru matematika zcela neodpovídá. Pokud dokáže nějaký robot přesvědčit třicet procent lidí, že myslí, testem prošel.
Program Eugene Goostman dokázal zmást třiatřicet procent lidských porotců, takže test udělal. Záznamy konverzací, stejně jako program samotný, bohužel nejsou zatím k dispozici na internetu. Výpisy z chatu se objeví v odborném článku, který o úspěchu chatovacího robota nepochybně časem vyjde. Zatím je známo jen to, že mezi testujícími byl třeba herec Robert Llewellyn, představitel androida Krytona ze seriálu Červený trpaslík, nebo politik John Sharkey.
Sharkey před časem inicioval omluvu britského státu Alanu Turingovi. Geniální matematik byl totiž homosexuál, což bylo ve Spojeném království trestné. Tehdejší úřady ho přinutily podrobit se drastické hormonální terapii, která ho měla z jeho sexuální orientace vyléčit. Turing nakonec spáchal sebevraždu.
