Učená společnost se obává o budoucnost Akademie věd

Učená společnost České republiky, která sdružuje přední české vědce, protestuje proti způsobu financování výzkumu a vývoje, který navrhla vládní Rada pro výzkum a vývoj. Rozpočet je neprůhledný, snižuje dramaticky institucionální financování Akademie věd a mohl by vést k jejímu zániku, uvádí se ve stanovisku podepsaném předsedkyní společnosti Helenou Illnerovou.

Předseda Akademie věd Jiří Drahoš hovoří v souvislosti s krácením dotací této největší výzkumné instituce v zemi o likvidačním rozpočtu.

Rada podle svého sekretáře Marka Blažky rozeslala návrh způsobu financování k meziresortnímu řízení. Dokud nebude mít k dispozici jeho výsledky, nebude se ke stanovisku Učené společnosti ani jiných institucí vyjadřovat, dodal.

Institucionální výdaje akademie mají podle Drahoše z nynějších zhruba pěti miliard korun v příštím roce klesnout téměř o tři čtvrtě miliardy. Akademie tak bude muset omezit vědecké aktivity a zřejmě i propouštět. Pokud by restrikce pokračovaly i v dalších letech, pak by byl pokles těchto výdajů v řádu miliard korun, a to už by vedlo k masivnímu propouštění, uvedl.

Učená společnost ve stanovisku naléhavě žádá vládu a parlament, aby tuto situaci změnily. Upozorňuje, že v případě realizace návrhu rady může akademie i zaniknout, což by vedlo k ohrožení výzkumu v Česku, a to v době, kdy plánovaná reforma má posílit kvalitní výzkum na úkor podřadného. Těžko lze podle Illnerové zpochybnit nadprůměrné výsledky akademie v Česku.

„Žádáme, aby se neověřená a z mnoha důvodů nepřijatelná metodika hodnocení výzkumu, vypracovaná úzkou skupinou lidí a prosazovaná Radou pro výzkum a vývoj, nepoužívala pro přípravu státního rozpočtu do doby, než bude kompetentními odborníky a vědeckou veřejností prodiskutována," uvádí se v dokumentu.

Akademie věd v ohrožení?

Čas od času se objevují názory, že by měla být akademie zrušena a že by se měla věda pěstovat jen při univerzitách, jak je tomu ve vyspělých západních zemích. Pokud jsou tyto snahy za chystaným krácením dotací akademii, pak je Drahoš zvědav, kdo za to převezme odpovědnost v situaci, kdy Česko patří mezi země s nejnižším počtem vědeckých pracovníků na milion obyvatel.

Ministerstvo financí chce navíc navrhnout zmrazení výdajů na vědu na letošní úrovni v příštích třech letech. To se nelíbí ani vládní radě a požádala kabinet, aby na to nepřistupoval.

ČTĚTE TAKÉ: Vládní rada žádá vládu, aby neomezovala výdaje na vědu

Stát letos investoval do výzkumu a vývoje 24,83 miliardy korun. V letech 2010 a 2011 bývalá vláda počítala s dalším růstem výdajů, a to na 26,78 a 28,92 miliardy korun. Výdaje na výzkum a vývoj v Česku v posledních letech sice rostly, stále však zaostávaly za průměrem EU. Nejlépe je na tom v Evropě Finsko, kde tyto výdaje dosáhly 3,48 procenta HDP. Cílem EU bylo dosáhnout do roku 2010 zvýšení všech výdajů na vědu a výzkum na tři procenta HDP, z toho dvě procenta ze soukromé sféry.

Velký náskok před EU mají Spojené státy a Japonsko, kde se výdaje na výzkum a vývoj v roce 2005 podílely na HDP 2,62, respektive 3,33 procenta.

Foto: Učená společnost České republiky, archiv