Astronomové našli nejbližší planetku ke Slunci

Věda a technika
3. 6. 2016
Většina asteroidů obíhá v Hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru.
Většina asteroidů obíhá v Hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru.

Komety jsou něco úplně jiného než asteroidy. Aspoň to tak dlouho vypadalo. Jenže teď vědci našli vesmírný balvan, který pořádně nesplňuje kritéria ani pro jednu z těchto dvou kategorií.

Zezačátku vypadal jako kometa, teď ale astronomové tvrdí, že je to asi spíš asteroid. Řeč je o objektu s označením 322P / SOHO 1 (dále jen 322P). Možná si řeknete, že je jedno, jak se věc nazývá. Hlavní je, když se ví, o čem se mluví. V případě rozdílu mezi kometami a asteroidy (správnější český termín je planetka) to tak ale není. Jejich odlišnost asi souvisí s ranou historií sluneční soustavy. Když najdeme asteroid někde, kde by se dala čekat spíš kometa, znamená to, že v našich představách, jak získala svou dnešní podobu, něco nesedí.

Komety pocházejí z vnějších oblastí sluneční soustavy.

Komety jsou podobné špinavým sněhovým koulím. Jsou řídké, obsahují hodně ledu a pohybují se po protáhlých eliptických drahách. Když se přiblíží ke Slunci, začne se z nich odpařovat voda smíchaná s prachem, takže vznikne charakteristický ohon. Může měřit desítky milionů kilometrů. Většina komet pochází z vnějších oblastí sluneční soustavy. Jejich výstředná dráha je ale pravidelně zanáší do těsné blízkosti Slunce.

Žhavá orbita

Planetky se kometám - aspoň podle tradičního vidění astronomů - nepodobají. Jsou hustší a neobsahují led. Většina jich vznikla ve vnitřních oblastech sluneční soustavy, kde také dodnes obíhají. Dráhy planetek jsou proti kometám méně eliptické. Úplně nejvíc asteroidů obíhá v Hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupiteru. Pokud astronomové objeví nějaký nový balvan v blízkosti Slunce, považují ho většinou za kometu. O objektu 322P si to původně mysleli taky.

Objekt 322P by mohl být z podobného materiálu jako jedno z největších těles v pásu asteroidů, trpasličí planeta Vesta.

V přísluní se totiž naší mateřské hvězdě přibližuje na pouhých osm milionů kilometrů. To je pekelně blízko. Země obíhá Slunce v průměrné vzdálenosti asi 150 milionů kilometrů, Merkur necelých padesát osm.

Povrch 322P by se mohl zahřívat až na teploty přes sedm set stupňů Celsia. Jenže klasifikovat ho jako kometu byl omyl. Ve všem kromě dráhy se totiž víc podobá asteroidům.

Bloudící Jupiter

Tak předně nemá ohon. Nenašlo ho ani společné detailní fotografování pomocí dalekohledů Very Large Telescope v atacamské poušti, arizonské Lowellovy observatoře a Spitzerova vesmírného teleskopu na oběžné dráze. Objekt 322P připomíná planetku i v jiných ohledech. Tvrdí to skupina vědců v čele s Matthewem Knightem z Marylandské univerzity v časopise The Astrophysical Journal Letters. Asi nejlepší důkaz je spektrum objektu, což je pro astronomy způsob, jak odhadnout jeho složení.

Podivný balvan mohla do jeho současné pozice postrčit gravitace Jupiteru, který v minulosti cestoval sluneční soustavou.

Knight a spol. tvrdí, že 322P je spíš z asteroidového než kometového materiálu. Proto není divu, že nemá ohon. Vědci se také pokusili spočítat hustotu balvanu. Vyšla jim okolo tisíce kilogramů na krychlový metr, což je na kometu moc.

Například kometa Čurjumov-Gerasimenko, kterou navštívila evropská sonda Rosetta, má hustotu asi 400 kilogramů na krychlový metr. Objekt 322P je zkrátka planetka a žádná kometa.

Teď ještě zbývá vysvětlit, jak se ocitl tak blízko u Slunce. Mohlo by to podporovat teorii, podle níž se v minulosti měnily oběžné dráhy Jupiteru a Saturnu. Jupiter mohl obíhat až v místech, kde se dnes pohybuje Mars. Během svého přemísťování zamíchal oběžnými drahami spousty malých objektů. Jeden z nich by mohl být i 322P.

Autor: Radek JohnFoto: NASA/JPL-Caltech, NASA/MSFC/Jacobs Technology/ESSSA/Aaron Kingery

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné